Část čtvrtá

Zatímco bezprostřední okolí soutoku Vltavy s Malší bylo tehdy ještě pusté, začal se ve 13. století rozvíjet život v jeho blízkosti. Severně od soutoku vznikla ves Budivojovice. Jejím centrem byl dodnes stojící kostel sv. Jana Křtitele a sv. Prokopa (za obchodním centrem Družba). Písemně doloženy jsou Budivojovice roku 1251. Tehdy byl jejich vlastníkem „Zeyzt de Budoywitz“ (jak uvádí Palacký). Tento Čéč pocházel z rodu pánů ze Železnice a byl synem Budivojovým , po němž ves dostala jméno. Budivoj byl významnou osobou: V letech 1205 – 13 zastával jednu z nejvyšších funkcí v zemi – úřad královského sudího. Tuto funkci zastával i Čéč (v letech 1256 – 64), který po otci zdědil kromě Budivojovic také Hlubokou.

Druhé, zřejmě živější osídlení se vyvíjelo jižně od soutoku na místě dnešního Rožnova. Osada nazývaná Stradonice se rozvíjela po cestě z Lince do Čech už asi ve druhé čtvrtině 13. století. Velmi podstatné však bylo, že tato tržní osada ulicovitého typu patřila Vítkovcům, kteří pronikli i do Budějovické kotliny a ohrožovali i Čéčovy Budivojovice. Zdá se, že se Stradonicemi měli Vítkovci větší záměry; jejich rozšiřování v r. 1261 svědčilo o pokusu o založení města. Všechno ale změnila r. 1262 smrt jejich majitele, Voka z Rožmberka. Ten odkázal Stradonice (a také Plav a dvůr Malšice) cisterciákům z vyšebrodského kláštera, který r. 1259 sám založil. V jejich rukou však Stradonice dlouho nepobyly – do hry vstoupil Přemysl Otakar II.

Foto zdroj: http://encyklopedie.c-budejovice.cz/

CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.