Část dvacátá osmá
Vraťme se však ke králi Janovi. Nelze říci, že by se o město nestaral. V r. 1341 zde povolil usazení dvou židovských rodin a r. 1337 povolil zdejším řezníkům výsady, jaké měli řezníci Starého Města pražského. Cizí řezníci zde směli prodávat jen v masných krámech na náměstí. Připomeňme ještě, že v r. 1335 dostalo naše město právo vyhostit každého, kdo by zde nedodržoval pořádek a kázeň.
Přesto nelze říci, že by Janova vláda šla našim královským městům nějak zvlášť „k duhu“. Jeho dobrodružná politika stála mnoho peněz, kterých se králi stále nedostávalo. Českobudějovičtí se o tom přesvědčili v r. 1341, kdy král Jan osvobodil naše město od daní až do r. 1348, ovšem za předpokladu, že mu zaplatí daně na šest let najednou.
Králova častá nepřítomnost v zemi rozhodně nebyla proti mysli šlechtě, která tím měla volnou ruku. To královským městům nijak neprospívalo. V zemi poklesla bezpečnost, přibylo loupeživých rytířů a to škodilo obchodu, zvláště dálkovému.
Proto královská města nepochybně uvítala nástup Karla IV. Nový panovník rychle obnovil autoritu královské moci a klid v zemi. K našemu městu měl zřejmě i osobně kladný vztah. Nasvědčuje tomu řada jeho osobních návštěv v Českých Budějovicích a také řada významných privilegií.
Zatímco v r. 1335 zde byl ještě jen jako markrabě, v r. 1351 přijel do našeho města už jako král. Hlavním bodem návštěvy, která trvala přes měsíc, bylo diplomatické jednání s Albrechtem II. Rakouským. Pro České Budějovice byla nejvýznamnější listina ze 4. května, kterou Karel IV. udělil našemu městu následující privilegia:
1) Všichni kupci jedoucí z Freistadtu do Čech musí jet přes České Budějovice a musí zde na 3 dny vyložit zboží.
2) právo konat po letnicích výroční trh v délce 14 dní,
3) právo mílové,
4) osvobození od cla při průjezdu přes Netolice, Vodňany, Týn, Chvalšiny, Bukovsko, Lišov a Trhové Sviny,
5) právo zatýkat dlužníky včetně šlechtických,
6) zdejší měšťané nesmějí být žalováni a souzeni nikde jinde než před zdejšími úřady.
Každé z těchto práv bylo cenné, jejich souhrn pak znamenal záruku prosperity a blahobytu města. Karel IV. udělal pro rozkvět svého města maximum. Za nepříliš dlouhou dobu měly České Budějovice možnost oplatit tuto péči věrností a podporou Karlovu synovi a nástupci – Václavu IV.
CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.
http://encyklopedie.c-budejovice.cz/
