Část padesátá sedmá

Porážka Rakouska ve válce s Pruskem přinesla národům v Rakousku národům v Rakousku novou ústavu. Tzv. prosincová ústava z r. 1867 zajišťovala svobodu osobní, svobodu slova, náboženskou, shromažďovací a spolčovací. Z Rakouska se stalo Rakousko-Uhersko, čímž se národy bývalého Rakouska rozdělily na vládnoucí (Němci a Maďaři) a ostatní.

Těmito událostmi žili i českobudějovičtí Češi. Činovníci zdejší Besedy měli plné ruce práce. Už v r. 1867 zde byla konána akademie na oslavu převozu našich korunovačních klenotů z Vídně zpět do Prahy. Hlavní národní slavnost se však konala až v r. 1868. Z našeho města byla vypravena 40členná deputace se základními kameny ke stavbě Národního divadla. Jednalo se o dva kameny – první z Trocnova, druhý z Doudleb. Celou akci organizovala zdejší Beseda. Oba kameny byly naloženy na „velkou solní lodici“ a spolu s ní vypluly 12. května i další lodě na cestu k Praze.

Pro českobudějovické Čechy však byla ještě významnější jiná událost: V r. 1868 se konečně dočkali českého gymnázia. 22. dubna 1868 byl slavnostně položen základní kámen, 3. října mohlo být zahájeno vyučování. O gymnázium byl velký zájem. Vláda však na tuto českou iniciativu hleděla skrz prsty a nehnula pro ni prstem. J. V. Jirsík gymnázium po celé první tři roky financoval. Šlo o to, aby gymnázium přestalo být ústavem soukromým, nýbrž aby se stalo ústavem státním. To bylo prosazeno k 1. říjnu 1871 a už v příštím roce se zde konaly první maturity.

Mezi studenty bylo nemálo těch, kteří přicházeli z chudých rodin. Aby tito chlapci mohli vůbec studovat, byl v r. 1872 založen v našem městě Spolek ku podporování chudých studujících. V té době odešli z našeho města poslední dva piaristé, v klášteře je vystřídali redemptoristé. V r. 1871 zajistil J. V. Jirsík otevření české dívčí obecné školy, o dva roky později bylo zahájeno vyučování na české obecné chlapecké škole. Významné bylo i zřízení ústavu pro hluchoněmé.

Velmi významnou úlohu v boji o české školství v našem městě sehrála Matice školská. Jednalo se o svépomocný spolek, který měl zřizovat a udržovat české národní školy. Vedle Matice školské vznikly v našem městě kolem r. 1870 ještě další významné organizace. Jmenujme především Sokol, jehož zdejší pobočka byla založena v srpnu 1869. Hlavním politickým spolkem zdejších Čechů byl však Český politický spolek založený r. 1871.

Vlastenecká aktivita Čechů podněcovala k aktivitě i zdejší Němce. Zatímco se Češi snažili získat pozice, Němci se zaměřovali na jejich obranu. Na počátku 70. let měli ve svých rukou správu města i zdejší průmysl. Ovládali spořitelnu i peněžní ústav Biene. Přibývalo i německých spolků.

CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.

http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/jirsik-jan-valerian

Foto zdroj: http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/jirsikovo-gymnazium