Část šedesátá první

V r. 1880 se v našem městě konalo sčítání obyvatel. Přineslo zajímavý výsledek: Ve městě bylo napočteno 23.641 obyvatel, z nichž 11.829 se hlásilo k německé národnosti a 11.812 k české. Němci tedy stále ještě početně vedli, ale bylo jasné, že je otázkou už jen krátké doby, kdy je Češi předhoní. Ve volbách r. 1880 zbyla na Čechy jen podřadná místa.

V r. 1883 zemřel zasloužilý biskup J. V. Jirsík. Po něm se stal mluvčím zdejších Čechů JUDr. August Zátka. Do politického života se zapojil od svých 23 let a rychle se vypracoval. Už v r. 1872 stál u zrodu zdejší Matice. Jeho dalším velkým úspěchem bylo dobytí Obchodní a průmyslové komory.

Místem ustavičných střetů s Němci byla otázka školství. Po českých úspěších na přelomu 60. a 70. let přišla německá protiofenziva. V r. 1874 se městská rada rozhodla, že na staroměstské škole bude čeština pouze nepovinným jazykem.

Roku 1884 byla nákladem Matice školské založena česká reálná škola. Zajímavostí je, že školní knihovna se mohla pochlubit 403 svazky, v kabinetu dějepisu a zeměpisu se našlo 10 závěsných map, „3 globy a 2 atlanty“. Přes toto skrovné vybavení dokázaly tehdejší školy dát solidní vědomosti.

Těžce se rodila zdejší měšťanská škola. Hlavní zásluhu o její zřízení měl dr. A. Zátka.

Matice školská v našem městě nezahálela. I ostatní české spolky se měly k světu. Např. Beseda se zúčastnila odhalení Žižkova pomníku v Táboře. V r. 1881 po požáru Národního divadla zde byla zorganizována sbírka, která vynesla 1930 zlatých. Vznikaly i různé spolky: Budivoj, Hospodářsko-lesnický spolek v Českých Budějovicích, I. jihočeský spolek vojínů a úředníků, Beseda řemeslnicko-živnostenská atd.

Nezaháleli ani zdejší Němci: V r. 1884 založil Josef Taschek Deutscher Böhmerwaldbund, centrum protičeského tažení.

Nesmíme zapomenout ani na muzeum. První výzvu k jeho založení sice vyslovil už v r. 1863 redaktor A. F. Richter, ale jeho článek zapadl. A tak u kolébky zdejšího muzea stanul až městský tajemník dr. Jan Kneissl. Když v r. 1876 projížděl Chebem, zahnal ho déšť do tamějšího muzea. To se mu zalíbilo tak, že začal vážně uvažovat o zřízení podobné instituce i v Českých Budějovicích. Pro myšlenku získal i starostu města a ještě v témž roce byly uveřejněny první výzvy k soustřeďování historicky cenných předmětů. V r. 1877 se ustavil Muzejní spolek a v květnu téhož roku bylo muzeum otevřeno. Zpočátku ho tvořily dvě vitríny v domě U Tří korun, sbírky však utěšeně narůstaly. V r. 1898 byl na místě bývalého městského zahradnictví položen základní kámen pro reprezentativní budovu muzea. R. 1901 byla stavba dokončena a v červnu 1903 byly expozice muzea zpřístupněny veřejnosti. Věda a kultura v našem městě získala důstojný stánek.

CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.

Foto zdroj: http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/jihoceske-muzeum