Část sedmá

Na jaře r. 1265 začala výstavba města. Nejdříve bylo vyměřeno náměstí, hlavní ulice, prostor pro farní kostel se hřbitovem a prostor pro klášterní kostel i pro samotný klášter. Teprve potom došlo k vyměřování parcel pro jednotlivé domy. Výstavba města se zaměřovala především na ty objekty, které byly nutné. Počet prvních osídlenců, které sem Hirzo přivedl, lze jen odhadovat, ale jistě to nebylo víc než několik set lidí. Mezi historiky umění převládá názor, že domy byly lehké konstrukce, možná dřevěné, s ohledem na terén postavené na nehlubokých základech. Dům zabíral jen čelní část parcely – zbylou část zabíral dvůr se stájemi, kůlnami, stodolou.

Stavitelé města se potýkali i s otázkou obranyschopnosti města. Vztah Vítkovců k nově zakládanému městu byl jednoznačný, proto bylo třeba vybudovat co nejdůkladnější opevnění. Základ položila příroda, resp. tok Vltavy a Malše. Vodní obvod města uzavřela Mlýnská stoka, přivádějící vodu z Malše do hradebního příkopu. Městské opevnění se postupně vyvíjelo a zdokonalovalo.

CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.

Foto zdroj: http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/opevneni-mesta