Předzvěstí blížících se převratných událostí v Českých Budějovicích byla velká demonstrace asi pěti tisíc občanů na Mariánském náměstí, která se uskutečnila v pondělí 14. října 1918. Řečníci se na ní otevřeně vyjadřovali o zřízení samostatného československého státu.
V pátek 25. října se pak v loveckém salonku kavárny U Volbrechtů v Kněžské ulici ustavil prozatímní komitét zástupců šesti českých politických stran, jehož členové se rozhodli prohlásit za Národní výbor, jakmile se jim dostane potřebných informací z Prahy.
V pondělí 28. října mezi desátou a jedenáctou hodinou dopoledne zachytil poštovní úředník František Miroslav Čapek telegram, z něhož vyrozuměl, že v Praze byl vyhlášen samostatný stát. Ohlásil zprávu lidem shromažďujícím se už na náměstí Přemysla Otakara II. a „strhl z budovy pošt. (rakouského) orla, čímž dán podnět k dalším událostem“.
V pět hodin odpoledne se prozatímní komitét přeměnil na Národní výbor, který mimo jiné tvořili pozdější první český starosta Otakar Svoboda či hlavní mluvčí budějovických Čechů August Zátka.
Členové Národního výboru se dostavili k okresnímu hejtmanovi a následně také ke starostovi Josefu Taschkovi, kterým August Zátka oznámil, že Národní výbor přebírá správu města do svých rukou. Čeští obyvatelé města, kteří se v počtu několika tisíc shromáždili na náměstí, strhávali německé názvy ulic a symboly rakouské státní moci.
Národní výbor po dvoudenním jednání přiměl starostu Taschka a celé dosavadní obecní zastupitelstvo k rezignaci. Ve středu 30. října 1918 tak převzala správu města do nejbližších voleb dvanáctičlenná správní komise v čele s Augustem Zátkou. Osm českých členů do ní povolal Národní výbor, zbývající čtyři zastupovali místní německy mluvící obyvatele.
zdroj: Encyklopedie Českých Budějovic
