Vývoj mapového obrazu

1 Úvod

Území Čech bylo na mapách zobrazováno již od počátku druhého tisíciletí našeho letopočtu. Jednalo se především o mapy světa, Evropy nebo jejích části. Pokud byly Čechy na mapách vůbec označeny, bylo tomu nejprve jen slovním popisem nebo zákresem Prahy, takže se daly alespoň přibližně lokalizovat. Zhruba od počátku 12. století dochází k výraznému rozlišení jejich území na starých mapách, což zachytil Kosmas ve své kronice graficky náčrtem i slovně popisem: Čechy „kolem dokola horami obejmuté, které se podivným způsobem táhnou okolo celé země, takže na pohled jakoby jedna souvislá hora celou tu zemi obcházela a ohražovala“. Čechy na těchto středověkých a novověkých mapách byly často vyobrazovány jako území zřetelně obehnané souvislým prstencem hor.

Tento text, který je úpravou referátu [6], je přiblížením mé stejnojmenné diplomové práce, ve které se zabývám starými mapami Čech vydanými v období první poloviny 16. století až poloviny 19. století. Porovnávám polohu jihočeských měst na mapách oproti skutečnosti i mezi mapami navzájem. Jedná se o Klaudyánovu mapu (1518, první dochovaná mapa samotného území Čech) a její kopie od Münstera (1570), dále o Orteliovy a Mercatorovy kopie Crigingerovy mapy (1568), Karerioriovu mapu Čech (1620), 3. vydání Aretinovy mapy Čech (1665), Vogtovu mapu (1712), Müllerovu mapu (1720) a její kopie (Hommanovi dědicové, Lotter, Schütz) a Lothovu mapu (1847). V další části práce se věnuji způsobu zobrazení města České Budějovice na jednotlivých mapách. Vedoucím diplomové práce je doc. Ing. P. Hánek, CSc. Z literárních pramenů zde uvádím pouze významnou publikaci [1] a webové zdroje [2] až [5].

Aby bylo možno porovnávat staré mapy se skutečností, bylo nutné jim nadefinovat jednotný referenční souřadnicový systém (S-JTSK) a poté je transformovat. Bylo vybráno devět identických bodů, České Budějovice a města v jejich okolí (Kaplice, Český Krumlov, Prachatice, Vodňany, Bechyně, Soběslav, Nová Bystřice, Nové Hrady), tak, aby přibližně tvořily směrovou růžici. Podle těchto bodů pak byly staré mapy zrektifikovány za použití podobnostní transformace. Výsledkem jsou tedy výřezy (stejného území) starých map, na kterých jsou světle šedou značkou zvýrazněny polohy měst na mapě a tmavším odstínem je označena jejich skutečná poloha. Porovnávat lze tedy vizuálně nebo přesněji pomocí nástrojů softwaru (např. měření vzdáleností). Mapy byly zpracovány v počítačovém programu ArcGIS, který je k dispozici studentům JU na katedře krajinného managementu.


2 Porovnání polohy měst na starých mapách Čech

2.1 Klaudyánova mapa Čech (1518)

Mapa je kolorovaná a orientovaná k jihu, města jsou označena mapovou značkou, lišící se podle víry obyvatel a podle toho, zda patří králi či šlechtě. Mezi některými městy jsou patrné komunikace s vyznačenými milníky. Horní okraj výřezu mapy je z větší části obehnán lesy, které jsou vidět i v okolí Vodňan. Lesy zde znázorňují horopis. Vodstvo je zastoupeno pouze třemi řekami (Otava, Vltava, Lužnice). Z významnějších řek chybí Malše a Blanice.

Rozdílnost polohy měst je oproti skutečnosti zřetelná (obr. 1). Nejmenší odchylka je u města Prachatice a je něco málo přes sedm kilometrů. U ostatních měst se pohybuje zhruba od 8 do 14 kilometrů, vyjma Kaplice, kde dosahuje téměř 20 km. Odchylky od skutečné polohy jsou nahodilé a to zejména u čtyř měst blíže hranic. Naopak čtyři města blíže středu Českého království vykazují podobný posun směrem k jihu a to asi o 10 km. Ve vztahu k řekám Vltava a Lužnice jsou města zachycena poměrně přesně.


Obr. 1

2.2 Münsterova mapa Čech (1570)

Kolorovaná k jihu orientovaná mapa Čech Sebastiana Münstera z roku 1570 je zřejmě kopií Klaudyánovy mapy. Jsou na ní použity stejné symboly pro označení sídel i zakreslení vodotečí je nápadně podobné (obr. 2). Již při zevrubném vizuálním porovnání ukázek těchto zjistíme více podobností. Horopis je na této mapě doplněn kopečkovou metodou, i když tvoří jen prstenec hor kolem Českého království.


Obr. 2

Porovnáme-li polohu měst mezi oběma výřezy (obr. 3), shledáme, že polohová odchylka je u většiny měst do jednoho a půl kilometru ve skutečnosti, u ostatních měst přibližně od 2,5 do 5,5 km.


Obr. 3

2.3 Müllerova mapa Čech (1720)

Přehledná Müllerova mapa Čech vyniká nejen svojí podrobností, ale i neobyčejnou přesností, které bylo dosaženo měřením v jednotlivých krajích. Města jsou znázorněna buď půdorysně, pokud mají hradební zeď, nebo jednoduchou grafickou značkou. U zobrazení hor byla využita kopečková metoda.

Müllerova mapa byla zkonstruována na základě četných měření a na svou dobu dosahuje velké přesnosti. Je to názorně vidět i na ukázce (obr. 4), kde se značky sídel na Müllerově mapě téměř překrývají se skutečnou polohou měst. Hodnoty polohových odchylek nejsou větší než pouhé dva kilometry a to platí i pro Novou Bystřici, která byla Müllerovými předchůdci zakreslována s odchylkou až 20 km od své skutečné polohy. Města Bechyně a Soběslav jsou vyobrazena na správné straně toků, u kterých leží, což ne vždy platilo u starších map.


Obr. 4


3 Mapové značky města České Budějovice

Královské město na jihu Čech hájilo panovníkovy zájmy již od svého založení samotným Přemyslem Otakarem II. v roce 1265. Od té doby se město rozrůstalo a prosperovalo i přes častou nepřízeň osudu. Město bylo obehnáno fortifikačními prvky a v jeho blízkosti se nalézaly stříbrné doly. Takováto královská městská pevnost byla náležitě vyobrazována na všech významných tuzemských i zahraničních mapách Čech a dokonce na některých mapách Evropy (Mercator 1589) již od středověku.

Mapové značky Českých Budějovic lze zkoumat a porovnávat. V dalším textu jsem je rozdělil podle způsobu jejich zobrazení.

Klaudyánova (1518) a Münsterova mapa Čech (1570) znázorňují České Budějovice symboly královského města a katolické náboženské příslušnosti (obr. 5).


Obr. 5

Na Kaeriově (1620) a Schützově mapě Čech (1790) jsou znázorněny jednoduchou schematickou značkou města, doplněnou symboly horního města (zkřížená kladívka), katolické náboženské příslušnosti a poštovní stanice (obr. 6).


Obr. 6

Zobrazení města České Budějovice na Lothově mapě Čech (1847) je dáno pouze grafickou značkou, tvořenou dvěma soustřednými kroužky (obr. 7).


Obr. 7

Na Münsterově (1550), Mercatorově (2. pol. 16. stol.), Aretinově (1665) a Orteliově mapě Čech (2. pol. 16. stol.) tvoří mapovou značku obrázek pohledu na město (obr. 8), opatřený doplňujícími symboly či popisy.

 
Obr. 8

Na Vogtově (1712), Müllerově (1720), Hommanově (1. pol. 18. stol.) a Lotterově (1758) mapě je město České Budějovice znázorněno (i když ne zcela přesně) půdorysně (obr. 9).


Obr. 9


4 Závěr

Z výsledných porovnávání starých map je postupem času patrná snaha autorů o rozšíření a zpřesnění jejich obsahu, což dokládají prezentované ukázky stejného území, na nichž lze odlišnosti i podobnosti mezi jednotlivými kartografickými díly pozorovat.


Literatura

[1] Kuchař K.: Mapy českých zemí do poloviny 18. století. Praha, ÚSGK 1959.

[2] http://www.vintage-maps.comObsah se otevírá do nového okna

[3] http://www.staremapy.czObsah se otevírá do nového okna

[4] http://historickemapy.cuzk.czObsah se otevírá do nového okna

[5] http://www.oahshb.cz/staremapy/index.htmObsah se otevírá do nového okna

[6] Charvát J.: Vývoj mapového obrazu Českých Budějovic. XXXI. symposium z dějin geodézie a kartografie. Praha, Národní technické muzeum2010.

Zdroj: Čtvrtletník akademické obce JU v Českých Budějovicích JIHOČESKÁ UNIVERZITA, číslo 1-2/2011, s. 70-72 / autor textu: Josef Charvát, Zemědělská fakulta JU, katedra krajinného managementu.

Zveřejněno s laskavým svolením Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.


Naposledy upravil: Bosák Michal (BosakM(zavináč)c-budejovice(tečka)cz)
Naposledy upraveno: 25.2.2013