Z Encyklopedie Českých Budějovic

(in Encyklopedie Českých Budějovic. 2. rozš. vyd. České Budějovice : Statutární město České Budějovice, NEBE, 2006.)

Parky a zahrady

= Háječek a Krumlovské aleje na místě bývalého Krumlovského rybníka a jeho západní hrázi o výměře 4,1 ha

Roku 1802 byl Krumlovský rybník vypuštěn a vysušen. V období 1822 – 1828 bylo jižním směrem vybudováno těleso tratě, po němž vedla koněspřežní železnice. Východní polovina rybníka byla zastavěna (synagoga a Justiční palác), západní poloviny byla postupně osázena stromy. Krumlovské aleje byly oblíbeným místem poledního odpočinku zaměstnanců Hardtmuthovy tužkárny.

V roce 1925 byl zřízen tzv. Výbor pro Háječek, který v parku vybudoval dětské hřiště se sousoším kozla a čtyř dětí, malou zoologickou zahradu, verandu pro loutkové hry (Kopeckého chata) a hudební pavilon, kde se pořádaly pravidelné promenádní koncerty. Výstavbou zimního stadionu a letního kina park utrpěl.

Ve 30. letech Vlastivědná společnost jihočeská rozhodlo o založení botanické zahrady okolo hvězdárny a planetária (na nově vzniklém ostrohu po regulaci řek Vltavy a Malše) podle plánů Františka Jiráska z botanické zahrady v Brně. Botanická zahrada obsahovala rozsáhlé sbírky kosatců, mochen, rozrazilů, rozchodníků, skalniček a středomořských rostlin. Během druhé světové války byla hvězdárna zabrána vojskem a zahrada zdevastována.

Na Háječek v prostoru vodárny navazoval čtvercový parčík s kruhovým bazénem a vodotryskem a na bývalém Střeleckém ostrově se nacházel Schillerův park, považovaný ve své době za jedno z nejkrásnějších míst ve městě.

V parku roste 52 druhů dřevin, převažuje lípa (27%), olše lepkavá (12%), javor mléč (11%), bříza bělokorá (8%) a dub letní (5%), mohutností vynikají 2 platany javorolisté, vzácnější druhy jsou soustředěny na ploše bývalé botanické zahrady: korkovník amurský, jedlovec kanadský, jeřáb prostřední, břestovec jižní a limba horská.

Krumlovský (Rožnovský) rybník

= již neexistující rybník na Lineckém předměstí

Oba názvy, starší (Rožnovský) i mladší, určovaly polohu rybníka u stejnojmenné brány, k níž svým okrajem dosahoval. Vyhlouben byl 1514, aby zadržoval přívaly vod při povodních a aby bránil nepříteli dostat se k hradbám. Tuto funkci plnil 300 let. Po 1802 začal být postupně vysušován.

Od 1828 vedl přes rybník dřevěný most, později násep s kolejemi koněspřežní železnice. V 2. polovině 19. století byla východní část rybníku postupně zasypávána.

Roku 1888 zde byla postavena židovská synagoga, 1900 vila hraběte O. Lamezan – Salins, 1901 – 1902 budova Okresního zastupitelstva spolu s okresním chudobincem a 1903 Justiční palác. Na dně západní části vznikl park Háječek.

Hráz oddělující Krumlovský rybní od Malše a Vltavy, tzv. Krumlovské aleje s hudebním pavilonem, se stala oblíbeným místem promenád.

Přímo pod soutokem řeky byla postavena hvězdárna a planetárium a založena botanická zahrada. Po roce 1945 byl na místě dřívějších tenisových dvorců vybudován zimní stadion a mrazírenský závod (1953 – 1954), v jejich sousedství letní kino.

Botanická zahrada

= sbírka živých rostlin pěstovaných hlavně k vědeckým účelům

První pokus o založení botanické zahrady v Českých Budějovicích byl učiněn v polovině 30. let 20. století, kdy se tohoto záměru ujali členové přírodovědecké sekce Vlastivědné společnosti jihočeské. Podařilo se získat pozemek o rozloze necelého 1 ha v okolí hvězdárny a planetária. Plán zahrady vypracoval František Jirásek z brněnské botanické zahrady při Masarykově univerzitě.

S úpravami pozemku se začalo 1934, 1935 bylo založeno alpinum. Připravovala se stavba bazénu pro vodní rostlinstvo; výsevy byly započaty 1936.

Začátkem druhé světové války pozemek zabralo vojsko a zahrada zchátrala. V té době měla kolem 650 druhů rostlin. Po válce již obnovena nebyla.


Naposledy upravil: Bosák Michal (BosakM(zavináč)c-budejovice(tečka)cz)
Naposledy upraveno: 19.3.2012