Vltava je podle zákona vodní cestou
Řeka Vltava byla již v dávné historii hojně využívanou vodní spojnicí měst, zakládaných při jejím toku. Postupně sloužila pro nákladní přepravu soli, dřeva a dalších materiálů z jihu Čech až do Prahy. Až novodobá výstavba některých vodních děl s absencí plavebních komor přerušila skutečnou splavnost Vltavy .
Podle platného zákona o vnitrozemské plavbě je řeka Vltava i v současné době využívanou vodní cestou, avšak realita tomu zatím neodpovídá.
Zákon č. 114/1995 Sb., § 3 odst. (4):
Vodní cesty využívané jsou:
a) vodní tok Labe
1. od říčního km 973,5 (Kunětice) po říční km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč),
2. od říčního km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč) po říční km 726,6 (státní hranice se Spolkovou republikou Německo), včetně plavební dráhy vymezené na vodní ploše Velké Žernoseky plavebními znaky,
b) vodní tok Vltavy
1. od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín,
2. od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun,
c) vodní tok Moravy od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, včetně průplavu Otrokovice - Rohatec.
Vltava má potenciál pro oživení turistického ruchu a atraktivitu území
Myšlenka na dokončení splavnosti Vltavy pro rekreační plavbu a naplnění tak zákona o vnitrozemské vodní plavbě začala nabývat reálných kontur s příchodem nového tisíciletí.
Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity území - identifikace nároků a přínosů je název projektu, který zpracovala pražská inženýrská společnost CityPlan spol. s.r.o., zaměřující se na rozvoj infrastruktury měst a regionů. Studie předkládá výčet stavebních prací a předpokládaných nákladů, nutných pro odstranění nesplavných překážek a na zajištění zázemí, které je nezbytné pro kvalitu i bezpečnost rekreační plavby. Zabývá se i efektivitou využití vodní cesty. Odhaduje, že splavněním celého toku Vltavy mezi soutokem s Labem a Českými Budějovicemi by se v daném území navýšil roční počet turistů o 55 tisíc, což by znamenalo zvýšení ročních příjmů do cestovního ruchu o zhruba 77 milionů Kč.
Více na stránkách CityPlan spol. s.r.o: www.cityplan.cz
Jihočeský kraj podpořil splavnění Vltavy
Dokončení vltavské vodní cesty dle zákona č. 114/1995 Sb. se stalo tématem dalšího projektu, který zpracoval Jihočeský kraj. V souladu s jeho cílem se kraj, coby samosprávný orgán, ujal kooperační a koordinační úlohy při dokončování Vltavské vodní cesty v souladu s § 3 odst.4 písmeno b) bod 2. Zákona č.114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě tak, aby dobudování této vodní cesty ze strany státu, resp. jím zřízené organizace Ředitelství vodních cest ČR, bylo v souladu s dalšími koncepčními záměry a projekty na území Jihočeského kraje. Jednalo se o zakotvení vltavské vodní cesty do Koncepce dopravní infrastruktury Jihočeského kraje a především do Územního plánu Velkého územního celku Jihočeského kraje.
Více na stránkách Jihočeského kraje : www.kraj-jihocesky.cz /Územní plánování/ - Projekt LABEL
Přínosy splavnění Vltavy pro Jihočeský kraj
- Osobní lodní doprava
- Vodní turistika
- Růst atraktivity regionu
- Příliv turistů
- Ekologický servis pro lodě
- Větší bezpečnost při povodních
Stát převzal zodpovědnost za splavnění Vltavy
Příprava a realizace staveb nutných pro provoz na vodních cestách náleží Ředitelství vodních cest České republiky, které je organizační složkou státu, zřízenou Ministerstvem dopravy, dle ust. § 51 odst 1., zák. č. 219/2000 Sb.
Prvním a zásadním krokem pro budoucí využití vltavské vodní cesty se stal projekt na splavnění Horní Vltavy, který předložilo Ředitelství vodních cest ČR. Počítá s realizací konkrétních staveb, které umožní rekreační plavbu v 33 km dlouhém úseku mezi Českými Budějovice a Týnem nad Vltavou. Jihočeská Vltava se tak plavebně napojí na nádrž vodního díla Orlík a tím zároveň výrazně rozšíří turistický potenciál celého území v okolí přehradního jezera a řeky až do Českých Budějovic..
Stavby projektu „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou“ byly zařazeny do Harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008- 2013, schváleného vládou České republiky usnesením č. 1062 ze dne 19. září 2007.
V budoucnu, po dokončení plavebních zařízení na Orlíku a Slapech, by měla vzniknout již souvislá vltavská vodní cesta, která bude přes Labe napojena na celou síť evropských vodních cest.
Vltavská vodní cesta v obrazech
Historii popisující splavňování Vltavy i současné snahy o znovuobnovení vltavské vodní cesty Ředitelstvím vodních cest České republiky zaznamenává dvoudílný obrazový dokument.
Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou
Projekt, jehož investorem je Ředitelství vodních cest ČR, je rozdělen na 3 etapy:
1. Úsek České Budějovice- Hluboká nad Vltavou o délce 8,9 km
Začíná pod Jiráskovým jezem v Českých Budějovicích v návaznosti na záměry rozvojového projektu „Město a voda“ statutárního města České Budějovice a končí nad jezem v Hluboké nad Vltavou.
Dosažení atraktivní turistické trasy čítá následující stavby:
- zajištění plavební hloubky 1,6 m ve zdrži jezu Hluboká n/Vltavou prohrábkou dna v délce 4000 m
- koncové přístaviště Lannova loděnice délky 60 m pro stání lodí
- modernizace jezu České Vrbné osazením dvou klapek o hrazené výšce 3,0m
- plavební komora České Vrbné o spádu až 7 m
- ochranný přístav České Vrbné pro 23 malých plavidel a min. 2 osobní lodě
- zajištění plavební hloubky 1,6 m ve zdrži jezu České vrbné včetně obratiště
Realizace 1. úseku byla zahájena v roce 2008 a je spolufinancována s Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu Doprava.
Aktuální informace o jednotlivých stavbách jsou v rubrikách: Splavnění Vltavy Č.B. - Hluboká n/Vltavou , Lannova loděnice a Marina České Vrbné
2. Úsek Hluboká nad Vltavou - Vodní dílo Hněvkovice o délce 11km
Stavební úpravy překonají největší překážku tohoto úseku – jez Hluboká nad Vltavou, postavený v roce 1931. Rekreační plavbě na trase od Českých Budějovic se tak zpřístupní vodní nádrž Hněvkovice., kde je v současnosti možné provozovat pouze izolovanou plavbu.
Projekt čítá následující stavby:
· Výstavba plavební komory na jezu Hluboká nad Vltavou spádu 3 m.
· Zajištění plavební hloubky 1,6 m ve zdrži Vodního díla Hněvkovice prohrábkou dna v délce 2 km.
Počítá se i se stavbou stání pro osobní lodní dopravu na lince Hluboká nad Vltavou – Hamry v podobě plovoucího mola s bezbariérovým přístupem.
Stavby tohoto druhého úseku jsou ve stadiu příprav, termín realizace bude teprve upřesněn.
3. Úsek Vodní dílo Hněvkovice- Týn nad Vltavou o délce 13,3 km
Stavební úpravy překonají dvě největší překážky tohoto úseku - vodní dílo Hněvkovice, postavené v roce 1991 a jez Hněvkovice. Propojí se tak Vodní dílo Hněvkovice s Vodním dílem Orlík, dosud využívaným pouze pro izolovanou plavbu. Možnost rekreační plavby po Vltavě se prodlouží z Českých Budějovic až k orlické přehradní hráz.
Projekt čítá následující stavby:
· Vystrojení plavební komory Vodního díla Hněvkovice se spádem 15 m včetně stavebních úprav.
· Zajištění plavební hloubky 1,6 m ve zdrži jezu Hněvkovice prohrábkou dna v délce 400 m.
· Modernizace jezu Hněvkovice a vybudování plavební komory u tohoto jezu se spádem 2 m.
· Zajištění plavební hloubky 1,6 m ve zdrži Vodního díla Kořensko prohrábkou dna v délce 2m.
Vodní dílo Hněvkovice bylo vybudováno v letech 1986 -1991 pouze s hrubou stavbou plavební komory bez technologické části. Práce na vystrojení komory jednokřídlovými deskovými vraty byly zahájeny v roce 2009. Dokončení staveb celého III. úseku se předpokládá v roce 2013.
Více na stránkách Ředitelství vodních cest ČR: www.rvccr.cz