Protipovodňová opatření - základní informace

Nezbytnost ochrany města

Nezbytnost zvýšené ochrany města České Budějovice před povodněmi prokázaly události roku 2002. Povodeň, která se dostavila ve dvou na sebe navazujících vlnách, překonala všechny dosavadní představy o možném rozsahu a následcích přírodního živlu.

Při první vlně dne 8. srpna byl na řece Vltavě v Českých Budějovicích dosažen průtok 888 m3/sec. Druhá povodňová vlna byla ještě silnější, dne 13. srpna zde vltavský průtok dosáhl dokonce 1310 m3/sec. Z hlediska statistických údajů tak skutečnost překročila limity, stanovené pro pětisetletý průtok, v případě druhé vlny se blížila tisíciletému průtoku.

S ohledem na rozsah postiženého území státu se povodeň v roce 2002 stala signálem pro přehodnocení statistických údajů. Na Vltavě to znamenalo zvýšení limitu pro stoletý průtok z hodnoty 657 m3/sec. na 909 m3/sec.

Již během povodně se povodňové orgány a posléze i vláda začaly zabývat návrhy na protipovodňová opatření. Jedním z nich se stala i v roce 2009 zrealizovaná úprava koryta řeky Vltavy v Českých Budějovicích, v úseku od jezu v Českém Vrbném po Dlouhý most.

Úprava koryta Vltavy

Návrhem, projektovou přípravou a vlastním zabezpečením úpravy Vltavy byl pověřen státní podnik Povodí Vltavy, jenž je správcem významných vodních toků na území města.

Navržený projekt úpravy koryta Vltavy  musel respektovat novou hodnotu stoletého průtoku 909 m3/sec. a odpovídající výšku hladiny tak, aby při tomto průtoku už nebylo ohroženo území města. Původní kapacita koryt vodních toků byla ověřena na povodňovém modelu města, který se stal podkladem pro projektování nezbytných úprav. Jejich cílem bylo snížit úroveň hladiny stoletého průtoku a zabránit vybřežení vody do zastavěného území města. Realizovaná protipovodňová opatření proto zvětšila kapacitu koryta, došlo ke snížení hladiny o 60 cm, tedy pod původní úroveň břehových hran.

Po posouzení projektu a udělení stavebního povolení bylo rozhodnuto o jeho realizaci se zahájením v srpnu 2008, Celkové finanční náklady stavby, hrazené státem, činí 170 milionů Kč.

Rozsah stavebních prácí

Dokončená protipovodňová opatření spočívají v rozšíření a prohloubení kynety vltavského koryta, nebo-li v prohloubení části ve dně koryta, soustřeďující malé průtoky, a ve snížení úrovně břehových berem. Z koryta řeky byly vyvezeny tisíce kubíků zeminy, kvalitnější vrstva zeminy, skrývaná při snižování úrovně břehových berem, byla opětovně využita při konečné úpravě  ploch podél řeky, z nichž mnohé slouží jako odpočinkové ˇa rekreační zony pro občany z okolních sídlišt. Prohloubení a rozšíření kynety koryta si vyžádalo také přeložky inženýrských sítí pod novou úroveň dna koryta. Jednalo se o dvě shybky vodovodního potrubí, kabely Telecomu a Dopravního podniku města. Součástí projektu bylo rovněž zabezpečení stability mostních pilířů Nového mostu a cyklolávky pomocí štětových stěn, aby nedošlo k podemletí jejich  plošných základů, včetně úpravy měrné stanice Českého hydrometeorologického ústavu. Rekonstrukce přemostění technologické lávky nad cyklolávkou, zajišťovaná Teplárnou a.s. České Budějovice, byla řešena posílením mostních nosníků, umožňujících pouze jedno podepření místo původních dvou.



Termíny realizace stavby

Práce na protipovodňové ochraně města, jejichž investorem je Povodí Vltavy, s.p., byly zahájeny v srpnu 2008. V úseku řeky od Dlouhého mostu po jez v Českém Vrbném byly práce ukončeny v druhé polovině roku 2009. Na protipovodňovou prohrábku dna navázala stavba obratiště lodí pod Jiráskovým jezem v rámci I. etapy projektu „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou“, jehož investorem je Ředitelství vodních cest ČR.

Sjednocením realizačních termínů staveb obou investorů se podařilo minimalizovat čas, po který omezovaly běžný provoz v okolí řeky. Prohloubením vltavského koryta v rámci protipovodňových opatření v úseku od Dlouhého mostu po Nový most byly navíc dosaženy i nezbytné parametry pro rekreační plavbu, což je v zájmu projektu na splavnění Vltavy i projektu Město a voda statutárního města České Budějovice.

Vliv na životní prostředí

Při rozsáhlé úpravě vodního toku, kterou si vyžádala protipovodňová opatření, nezbylo než použít těžká rypadla i dálkově řízené podvodní bagry. To samozřejmě přineslo přechodné zhoršení životního prostředí zvýšenou hlučností, prašností a znečištěním vozovek. Zemní práce totiž nespočívaly pouze ve vyhrnutí materiálu z koryta řeky, ale i v jeho naložení, přemístění v rámci staveniště a posléze i jeho přepravě na skládky mimo město. Stanovení odvozních tras nebylo jednoduché, neboť podél obou břehů vedou cyklostezky nebo chodníky, což si vyžádalo omezení jejich veřejného užití, popřípadě dočasné uzavření.

Povodí Vltavy, s.p. již dříve vyšel městu a jeho občanům vstříc, když umožnil vybudovat na svém pozemku cyklostezku, vedoucí na levém vltavském břehu. Stezka, která prošla během stavby zatěžkávací zkouškou, byla Povodím se stejnými parametry obnovena. Českobudějovičtí občané se tak mohli už v loňském létě tešit z nového povrchu na nejfrekventovanjší cyklostezce v  okolí Českých Budějovic.