Rozhovory, názory

Juraj Thoma

primátor města České Budějovice

Myslím si, že České Budějovice mají málo takových projektů, které se mohou chlubit i tím, že v nás zanechají nějaký skutečně silný zážitek. V dnešní době nejenom turisti, ale každý, kdo zvažuje, jak strávit volný čas, hledá především zážitkovou atraktivní turistiku. A právě tu mohou skýtat vodní toky, které tvoří typický kolorit  našeho města. České Budějovice po staletí těžily z fenoménu vody, vždyť založeny byly na vltavském říčním brodu u soutoku s řekou Malše, historicky se po Vltavě od nás až do Prahy vozila sůl, dřevo a další zboží. A nejen to. I pro obyvatele města bývaly zdejší řeky běžnou součástí jejich života, lidé je uměli užívat pro různé činnosti i zábavu.

Zážitková turistika - to je to, co potřebujeme nabídnout návštěvníkům města vedle krásných památek a náměstí, které si prohlédnou během jednoho dne a pak odjedou jinam. My chceme, aby k nám lidé přijížděli nejen častěji, ale také tu déle zůstávali a rádi se k nám vraceli. A právě tomu může přispět atraktivní zážitek v podobě projížďky po řece, kterou podél toku lemuje úžasná jihočeská krajina, protkaná spoustou architektonických skvostů a pamětihodností, kdy je možné si do vypůjčené loďky dát i kolo a k památkám na něm dojet. Možnost zkombinovat cykloturistiku s rekreační plavbou by jistě přivítali i místní občané. Navíc by to skýtalo množství drobných podnikatelských příležitostí, protože návštěvníky musí někdo obsloužit, tedy ubytovat je, dát jim najíst, napít, prodat jim suvenýr. Někdo se musí také postarat o servis, ať už se jedná o samotné lodě, kola či bezproblémový chod vodáckých přístavů. To vše a mnohé další nabízí projekt Město a voda. To jsou důvody mého přesvědčení, že je hoden naší podpory.

Ivana Popelová,

náměstkyně primátora města České Budějovice 

Haldy odkryté zeminy, které můžeme od podzimu vidět na březích Vltavy, nepůsobí zrovna esteticky a zcela chápu, že budí nedůvěru, stejně jako u některých lidí příčina jejich existence: splavnění horního toku Vltavy až do Českých Budějovic a protipovodňové úpravy. A samozřejmě se v souvislosti s tím objevují hlasy: Nechme říční břehy být, jak jsou. Je jejich rozkopání vůbec potřeba? Jsem zcela přesvědčena o tom, že ano.

Splavnění Vltavy bude přínosem pro turistický ruch a další rozvoj Českých Budějovic a Jihočeského kraje. Dobrým vzorem nám může být vývoj na Baťově kanále na Moravě. Také bude svým způsobem návratem k původnímu stavu, který byl narušen v průběhu 20. století regulacemi řeky a mohutnou výstavbou jezů a přehrad. Lodní doprava byla odjakživa přirozenou součástí Vltavy, až na období od poloviny 20. století dodnes. I protažení plavební cesty takzvaným Lannovým kanálem až k hradbám města není ničím jiným než návratem k přirozenému stavu – „slepé rameno Malše“ je původním korytem Vltavy, která v těsné blízkosti města protékala relativně nedávno, před regulací v letech 1927-1932.

Dnes vnímáme řeku protékající městem spíše pouze jako překážku, kterou lze automobily překonat jen po několika mostech, u nichž se tvoří zácpy, jako u obdobné překážky na druhé straně centra – železniční tratě s viadukty. Vodu z ní již nečerpáme, když nám teče doma z kohoutků, mlýny a hamry už nepohání a k rekreačnímu koupání slouží v mnohem menší míře než dříve. Občas se řeka rozlije a připomene nám, že zůstává hrozbou a dokáže ničit náš majetek. Až by se mohlo zdát, že je ve městě jaksi navíc a bylo by tu bez ní lépe.

Jenže ona tu je a její opětovné splavnění ji opět učiní přirozenou součástí města. Obnovení plavby, byť pouze turistické, bude znamenat oživení pro řeku i pro město. Upravené břehy budou zase příjemným prostředím na procházky, rybaření i koupání. A v kombinaci s nutnými protipovodňovými opatřeními, které jdou se splavněním ruku v ruce, bude sousedství Vltavy a města navíc mnohem bezpečnější. Ale to vše nemůžeme mít bez nutných úprav koryta i břehů, bez kopání a přemisťování zeminy. Je proto nutné přečkat dobu stavby, než se nově oseté břehy opět zazelenají. Vyplatí se přečkat krátkodobé nepohodlí, pokud nám do budoucna skýtá mnohem větší pozitiva. Mimo jiné i možnost naplňovat vizi, kterou nám nabízí projekt Město a voda. 

Jan Zahradník,

českobudějovický zastupitel a hejtman Jihočeského kraje v letech 2000 - 2008

Vltava je užívaná vodní cesta – aspoň tak praví zákon o vnitrozemské plavbě. Platilo to v dobách našich dědů a pradědů, kdy po Vltavě pluly vory i lodě a dávaly tak této krásné řece neopakovatelné kouzlo. V dobách komunismu byly postaveny přehrady vltavské kaskády a dnes si již Vltavu bez Lipna, Orlíka nebo Slap neumíme představit. Na jedno však komunističtí stavitelé zapomněli. Na některých přehradách nepostavili plavební zařízení, umožňující plavbu větších lodí, a tak litera platného zákona nebyla naplněna.

Projekt Dokončení vltavské vodní cesty patří k projektům, které Jihočeský kraj od samého počátku považoval za rozhodující pro budoucnost významné části celého regionu. Jistě, v pořadí priorit dopravních staveb samozřejmě vede dálnice D3, ale v kategorii projektů, podporujících cestovní ruch, má splavnost Vltavy pro lodě do výtlaku 300 tun své místo.  Jihočeský kraj proto spolu s Středočeským krajem připravily z vlastních finančních prostředků pro splavnění Vltavy investiční záměr. Věděli jsme, že pro příští období bude potřeba hledat integrované projekty, které svým rozsahem překračují hranice krajů a přinášejí nové kvality do způsobu trávení volného času. Právě vltavská vodní cesta je projektem, který může přinést tolik potřebné oživení území kolem Orlické přehrady, které stále čeká na motivaci pro rozvoj cestovního ruchu, na jakýsi příběh, který by přivedl turisty do této krásné části jižních i středních Čech.

Jsem nesmírně rád, že to, co mnozí zpočátku považovali za sen, se stalo skutečností. Ředitelství vodních cest ČR v září 2008 odstartovalo práce na splavnění Vltavy, pro níž se podařilo získat potřebné finance i z fondu Evropské unie. Otevírá se tak cesta pro další sen, jímž je českobudějovický projekt Město a voda. S optimismem sobě vlastním se těším na čas, kdy i v okolí soutoku Malše s Vltavou se budou projíždět loďky a kdy se i odtud budeme moci spolu s návštěvníky města vydávat na zajímavé výlety po vodě za krásami našeho kraje. 

Ivan Študlar,

poradce hejtmana Jihočečského kraje pro dopravu

Dokončení vltavské vodní cesty mezi Českými Budějovicemi a Prahou, jehož stavby byly v Jihočeském kraji v minulém roce zahájeny, otevře napojením na síť evropských vodních cest velké možnosti pro rekreační plavbu, zažívající v Evropě mimořádný rozvoj.  Aby řeka ožila, je nutné vybudování doplňkové rekreační infrastruktury, ať již péčí měst, obcí či soukromých investorů. České Budějovice jako koncový bod splavnění řeky projektem Město a voda připomínají bohatou historii plavby na Vltavě a Malši, která k městu patří stejně neodmyslitelně jako koněspřežná železnice. Projekt  poskytne potřebné zázemí pro  individuální i hromadnou rekreační plavbu, je naprosto unikátní svým bezprostředním dotykem s historickým  jádrem města.  Bude  přínosný i pro malou plavbu, vodáky, kteří každoročně splouvají krásné jihočeské řeky. Záměr zahrnuje technicky ojedinělá díla (sklápěcí most, plavební komory), která budou poutat pozornost návštěvníků města. Marina v Českém Vrbném  přinese potřebný technický  a společenský servis pro lodní dopravu.

Z turistického hlediska se určitě zvýší přitažlivost Českých Budějovic, což je žádoucí nejen pro podnikání v průmyslu cestovního ruchu, ale zejména pro další rozvoj města.  Ruku na srdce, zdaleka dosud nevyužíváme potenciál, který město má. A projekt Město a voda je v tomto směru významným příspěvkem, i když jeho kritici si třeba myslí opak.  Jsem přesvědčen, že čas dá za pravdu příznivcům projektu.

Dobrým příkladem je v tomto směru mnohonásobný nárůst turistiky a podnikání na Baťově kanále na Moravě za uplynulých 10 let.

Miroslav Šefara, ředitel Ředitelství vodních cest ČR do dubna 2011

Vltava bude podle projektu Ředitelství vodních cest ČR splavná od českobudějovického přístaviště u Lannovy loděnice. Jaký máte názor na projekt Město a voda, který počítá se splavností nejen Vltavy, ale i řeky Malše až do samotného centra Českých Budějovic?

Považuji ho za zcela opodstatněný a pro České Budějovice v mnoha ohledech přínosný. Stačí se podívat na velká evropská města, ať je to například Paříž, Hamburk, Hannover, Berlín a další. Tam všude doplouvají lodě až na hlavní náměstí, do samotného centra, protože to je skutečně ta čistá ekologická doprava, která nepodléhá dopravním zácpám a nezatěžuje města neblahými důsledky, provázejícími  dopravu silniční. Rekreační lodě dokonce mohou velmi dobře sloužit nejen pro dopravu turistů, ale i pro jejich ubytování přímo v centru města. Především jsou však zárukou, že turisté tam nepobydou jen den, dva, ale když už do vzdáleného cíle doplují, zůstanou tam třeba dva týdny a cestují z té své lodičky po okolí, po zámcích a po dalších zajímavostech kraje.

Čím je pro turisty lodní doprava lákavá?

Řeka, coby dopravní cesta, je oproti silnici současně i krásná, protože my když ji upravíme pro plavbu, tak zachováváme její přírodní hodnotu. Zatímco když se někde položí železniční svršek a nebo postaví dálnice, tak ta část přírody je navěky mrtvá, je tam pás asfaltu a nebo pás železnice. Koneckonců v povědomí člověka je, že se usazuje poblíž vodního toku. Nikdo se netlačí se svým bydlením k dálnici a nebo k železnici, lidé nejraději bydlí u vody. Řeka má tak i společenskou, sociologickou a přírodní hodnotu.

Luděk Cidlina,

generální ředitel Státní plavební správy

Splavnění Vltavy a na něj navazující projekt Město a voda mají v Českých Budějovicích nejen příznivce. Co říci těm, kteří pochybují o smysluplnosti vynaložených investic?

Z Budějovic se vždycky plulo po vodě. A nebyly to zdaleka jen vory. Vždyť v českobudějovické  Lannově loděnici se stavěly lodě, které se buď jako zakázky splavovaly dolů a nebo se na nich převážely náklady, například sůl. Pokud se podíváme do historických knížek, tak zjistíme, že bylo několik fází, kdy se tady splavňovala Vltava právě pro lodě a vory, takže to nikoho nepřekvapovalo. To až teď někoho překvapuje, protože lodní doprava byla přerušena výstavbou nových přehradních děl na Vltavě. Kdyby se však  tyto stavby dokončily podle původních projektů, tak Vltava byla stále splavná a nikdo by o tom vůbec nepochyboval. 

Dnes už ale nemůžeme očekávat, že by se po řece převáželo dřevo a nebo sůl. Tak proč ji splavovat?

Vory plavaly po řece, dokud na ní nebyly stavby, které zpomalují proudění vody. To, co se teď připravuje na Vltavě, je především pro rekreační plavbu, která je v Evropě nedílnou součástí rekreačního průmyslu a pro dotčené města a obce i obchodně nesmírně zajímavá. Například ve Francii, Holandsku, Anglii, Skotsku, Irsku je běžné si najmout obytnou loď, naložit do ní své věci a vydat se na týden, dva po vodě s vlastním hotelem Evropou. To zatím tady nejde, i když zájem by jistě byl. Chybí tu i potřebné zázemí, přístaviště a další služby, tedy místa, kde by se lidé mohli vykoupat nebo natankovat pohonné hmoty. Splavněná Vltava umožní tohle všechno vybudovat a nabídnout turistům. 

Má smysl oživovat řeky i přímo ve městech?

Každému bych doporučil se podívat třeba do Paříže a taky na jih Francie ke kanálu di Midi. Nejen města, ale i každá vesnice tam mají svá přístaviště a nábřeží řek tam opravdu žijí. Návštěvníci i místní tam běžně pobývají, mají si kde sednout, dát si pivo nebo kávu, slunit se. A přijde-li velká voda, tak se to prostě vyklidí, a když voda opadne, tak zas dá nazpět. Zatímco u nás se na nábřeží stavěla akorát parkoviště, kam se v zimě vyváží sníh a pro skutečný život nejsou podmínky. Je dobře, že českobudějovický projekt Město a voda se vydal evropskou cestou.

Vladimír Musil - předseda Klubu přátel Českých Budějovic 

Řeky protékaly kotlinou pod Kletí dříve, než tady vyrostlo město nazývané České Budějovice.  Je zřejmé, že se jednalo o vzájemně výhodné soužití, když bychom měli vybrat a pojmenovat „ nejlepší časy“  této symbiózy ?

Za období největšího rozmachu využívání vodních toků v Českých Budějovicích lze považovat dobu, kdy zde působil Vojtěch Lanna. Ten si přesně uvědomoval šance, které řeky lidem nabízejí, zejména pak v lodní dopravě. Dnes zní takřka neuvěřitelně, že každý druhý den opouštěla Lannovu loděnici, a tedy České Budějovice, nová loď, zpravidla vyrobená z dřeva buquoyských lesů. Mistrovství Lanny spočívalo i v tom, že se lodě plně naložené nákladem, nejčastěji solí, plavily i dál za Prahu, až do Hamburku. Součástí tohoto obchodu byly ale i povinnosti, k nimž patřila zejména starost o pravidelnou údržbu koryta řeky, aby vodní cesta zůstávala splavná.  I to bylo ale pro českobudějovické výhodné, zejména pak pro štukatéry, zjara a na podzim se zedníci nořili do vody řek a hrabali naplavený písek. Dělali to ručně, což byla tvrdá, ale poctivá práce. Důkaz o ní můžeme nalézt ještě teď v omítkách či štucích starých domů.

Pro České Budějovice měla zásadní význam dopravní cesty řeka Vltava, nebyla vedle ní druhá českobudějovická řeka Malše chudou příbuznou?

Malše sice není podle zákona vodní cestou, ale ještě dnes si můžeme všimnout pozůstatků úvaziště u soudu, kde se vyvazovaly vory. V ČB byly dva dřevní sklady, jeden u Zelené ratolesti, ten druhý pak na Malši u bývalého Červeného dvora v Mladém. Tam se právě vozilo a skladovalo dřevo z buquoyských lesů. Svazky palivového a stavebního dřeva pluly až z Novohradských hor, nutno dodat, že po této vodní cestě pluly menší, kratší kusy dřeva. Dřevo v té době živilo řadu lidí, totéž platí i o řekách.

Naši předci řeky využívali k obživě, stejně jako my dnes, uměli si je také užít k zábavě?

Řeku využívali naši předci k splutí, velmi oblíbenou zábavou celých rodin byl výlet lodí do Suchomelu. U Dlouhého mostu si zapůjčili loďku, pluli po proudu až na úroveň dnešních Kněžských Dvorů, tam si poseděli, popovídali, dostali u sedláka chléb se sádlem a „odkoníčkovali“ s loděmi nazpátek do města. Kolem vody vždycky také fungovala celá řada vodáckých i veslařských spolků, českých i německých.  Málokdo ví, že například před dnešní Slavií, dříve Německým domem, byla velká zahrada, která sahala až ke břehům Malše. Právě tady čile fungovala německá loděnice a vodácký spolek. Konečně samo Zátkovo nábřeží, které je jediným místem, kde se průčelí domů odrážejí v hladině řeky, přirozeně vždy lákalo k procházkám a bylo využíváno jako korzo.

František Jelen,

člen zastupitelstva města České Budějovice

Docela dobře chápu občany, kteří neoplývají nadšením nad tím, že už si brzy budou moci vyjet z Českých Budějovic po řece, protože oni by raději vyjížděli z našeho města po dálnici. Nedivím se ani, že se ptají, kolik peněz stát vydá na stavby, bez nichž by Vltava nebyla splavná, pakliže stále slyší, kolik milionů stojí kilometr dálnice a kde na ni vzít!  Krajské město jednoznačně preferuje dálnici ku Praze a bezpečnou rychlostní komunikaci až ke státní hranici v Dolním Dvořišti.

Realita je však taková, že na financování vodních a pozemních cest má státní rozpočet zcela samostatné a od od sebe oddělené položky. Navíc, zcela historickou příležitostí se stala možnost požádat o dotaci na splavnění Vltavy z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím operačního programu Doprava. A tak, kdyby Ředitelství vodních cest ČR nemělo podporu Jihočechů pro již připravený projekt Dokončení vodní cesty na trase České Budějovice - Týn nad Vltavou, o evropské peníze, určené na rozvoj lodní dopravy, by Česká republika v tomto případě přišla.

Naše město by tak přišlo o příležitost nabídnout turistům jistě atraktivní vyjížďky lodí po Vltavě, spojené s možností kombinovat plavbu s pěšími či cyklovýlety za okolními pamětihodnostmi. České Budějovice by rovněž přišly o šanci poskytnout svým občanům moderně koncipovaný vodácký areál v Českém Vrbném, kde kromě přístaviště lodí vznikne takřka v sousedství okolních sídlišť  nově upravené prostředí pro letní rekreaci a sportování. Také přístaviště u Lannovy loděnice a jeho okolí by se nestalo dalším místem s předpokladem zaujmout nejen návštěvníky města, ale i místní podnikatele, poskytující služby v oblasti cestovního ruchu. To jsou důvody, proč město České Budějovice projekt na splavnění Vltavy přivítalo a proč činí vše proto, aby se jeho vize staly co nejdřív skutečností.

Štěpán Machart

provozovatel lodní dopravy

Jak se těšíte na to, až budou mezi Hlubokou nad Vltavou a Českými Budějovicemi jezdit lodě?

Já osobně už se moc těším nejméně dvacet let, teď posledních pět let pravda už se těším poněkud intenzivněji, a když vidím, jak se daří stavby postupně realizovat, tak se moc raduji, že se netěším nadarmo.

Zdali pak už se také chystáte?

Určitě, právě teď pracujeme na generální opravě lodi, kterou jsme přitáhli z Orlíku, Musím přiznat, že vedle této práce také řešíme takový technický oříšek, jak tuhle 35 tun vážící krasavici dostaneme na vodu v Českých Budějovicích. Tohle nespraví pár šikovných rukou, ale pár silných jeřábů a také nám brání vedení vysokého napětí. Ale každý oříšek se dá rozlousknout a věřím, že to do května zvládneme. Konečně máme připraveny hned dvě lodě, chystáme se také dát na vodu loď, která jezdila pod Zvíkovem. Je to německý železný parníček z roku 1927, jeho místo bude zřejmě u Slepého ramene.

Kde vidíte přínos dopravy pro region a město České Budějovice?

Je třeba rozlišovat, jedno je veřejná lodní doprava, jak ji uznáme z Prahy Pasova, Lince a jiných evropských měst, kterými protékají dostatečně velké řeky, To je léty a praktickými zkušenostmi ověřená tradice. My ale usilujeme o to, aby k nám přijeli ve vlastních malých lodích turisté, kteří tady, jak se říká, pustí groš. Bohaté německé, holandské rodiny, dovedu si představit, že k nám po evropských vodních cestách mohou dojet i Francouzi.