Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem

Modelový příklad:Zaměstnavatel má finanční problémy, proto se snaží zbavovat zaměstnanců. I já jsem byl propuštěn z práce, ovšem na základě smyšlených skutečností. Zaměstnavatel se mnou okamžitě zrušil pracovní poměr pro hrubé porušení povinností zaměstnance. Já jsem se ale ničeho nedopustil. Jak bych měl postupovat?

V praxi jsou tyto situace stále častější. Zaměstnavatelé, kteří mají finanční problémy a nemohou včas plnit své splatné závazky, a to zejména mzdové vůči svým zaměstnancům, se pak obvykle snaží zaměstnance donutit ukončit pracovní poměr. Setkáváme se s případy, kdy zaměstnavatel zaměstnance nutí podepsat dohodu o rozvázání pracovního poměru nebo za něj sám připraví a předloží mu k podpisu výpověď ze strany zaměstnance. Dalším nezákonným řešením je i okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem ze smyšlených či vykonstruovaných důvodů. Tím vším se snaží zaměstnavatelé vyhnout buďto své zákonné povinnosti platit zaměstnancům za odvedenou práci mzdu, případně se zaměstnancem řádně rozvázat pracovní poměr a zaplatit mu odstupné nebo náhradu mzdy.

Pokud tedy zaměstnanec dostane výpověď nebo s ním zaměstnavatel jinak skončí pracovní poměr a zaměstnanec s tímto ukončením nesouhlasí, měl by se nejprve rozhodnout, zda chce, aby jej zaměstnavatel dále zaměstnával nebo zda již nechce pro zaměstnavatele pracovat. Pracovněprávní spor totiž často naruší vzájemnou důvěru zaměstnavatele a zaměstnance natolik, že není v zájmu ani jedné smluvní strany v pracovním poměru dále pokračovat.

Pokud sezaměstnanec rozhodne, že chce, aby jej zaměstnavatel i nadále zaměstnával, je povinen oznámit zaměstnavateli tuto skutečnost písemně bez zbytečného odkladu. V takovém případě se má za to, že pracovní poměr i nadále trvá a zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu. Tato náhrada přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru. Přesahuje-li celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu, 6 měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele náhradu za další dobu přiměřeně snížit.

Pokudzaměstnanec neučiní výše uvedené oznámení, platí, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne písemně na jiném dnu skončení, že jeho pracovní poměr skončil dohodou

-     byla-li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní doby,

-     byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, dnem, kdy měl pracovní poměr skončit tímto zrušením;

v těchto případech zaměstnanci náleží náhrada mzdy nebo platu za dobu výpovědní doby.

Samotné oznámení,  že zaměstnanec trvá na dalším zaměstnávání, však nestačí. Je vždy třeba dosáhnout rozhodnutí o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru a toi v případě, že zaměstnanec netrvá na dalším zaměstnávání. Neplatnost rozvázání pracovního poměru může konstatovat autoritativně pouze soud.Žalobu na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru může zaměstnanec uplatnit ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Po této lhůtě již nelze takovou žalobu podat a rozvázání pracovního poměru se považuje za platné. Veškerá tvrzení v žalobě uvedená je třeba podložit důkazy, zejména bude nutné prokázat, že nebyly naplněny důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru.

Shrnutí:

1. Oznámit zaměstnavateli, že trváte na dalším zaměstnávání a současně jej vyzvat k poskytování náhrady mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

2. Netrváte-li na dalším zaměstnávání, oznámit, že pracovní poměr skončil dohodou ke dni doručení okamžitého zrušení a vyzvat jej k zaplacení náhrady mzdy nebo platu za dobu výpovědní doby (nejčastěji 2 měsíce).

3. Podat k příslušnému soudu žalobu na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. 

 
 

Tento článek vznikl v rámci projektu "Profesionální právní pomoc při vstupu a setrvání na trhu práce"
Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.