PEZO VON ELLRICHSHAUSEN - FINITE FORMAT / KONEČNÝ FORMÁT

PEZO VON ELLRICHSHAUSEN  FINITE FORMAT / KONEČNÝ FORMÁT 

22. 10. - 19. 11. 2015

ZAHÁJENÍ:  VE STŘEDU 21. 10. OD 18:00 HOD. 

PŘEDNÁŠKA ARCHITEKTŮ: STŘEDA 21. 10. OD 16:00 – STUDENTSKÝ KOSTEL SV. RODINY, UL. KARLA IV.               

KURÁTOR: MICHAL ŠKODA  

Je nám velkou ctí, že můžeme touto výstavou představit jedno ze současných nejrespektovanějších architektonických studií Pezo von Ellrichshausen z Chile.  Jedná se o architekty, kteří v průběhu posledních více jak deseti let vytvořili pozoruhodné kompaktní dílo. S jasným rukopisem, nepodléhajícím módním trendům, se značnou péčí, aby se jejich stavby staly nositelem trvalých hodnot.   Do většího podvědomí, nejen odborné veřejnosti, se dostali v roce 2005 – stavbou Poli House na skalnatém pobřeží Pacifiku, pět set kilometrů od Santiaga De Chile. Tento pozoruhodný dům může být považován za jistou referenci jejich tvorby – smysl pro materiálnost, formu a světlo, komfortní prostor vytvořený omezenou škálou materiálů, a to především odkrytý beton a dřevo. 

Architektonické studio Pezo von Ellrichshausen založili v roce 2002 v chilském Concepción Mauricio Pezo / 1973 v Angolu Chile / a Sofia von Ellrichshausen / 1976 v Bariloche Argentina /. Uznání na mezinárodní scéně získala především řada jejich domů nejen v Chile, ale rovněž například v Portugalsku a Španělsku.  

Sofie a Pezo nahlížejí architekturu jako spojení umění a vědy, jako jeden z výrazových uměleckých prostředků. Značný přesah k výtvarnému umění dokládá například řada land - artových děl a efemérních  pavilónů - namátkou   -„120 Doors Pavilion“ z roku 2003 v Concepción, účast na Bienále architektury v Benátkách – Národní pavilon Chile 2010, Projekt „ Nor more, no less“ v galerii LIGA – Mexiko 2011, „Mine Pavilion“ v Coloredu 2013, Crux Pavilion - Trienále architektury v Lisabonu 2013, či velice úspěšné dílo „Blue“ na výstavě Sensing Spaces v Royal Academy  of Arts London 2014. Mimo to se zabývají rovněž kurátorstvím a pedagogickou činností, ať už na univerzitách v Chile, či jako hostující profesoři na University of Texas v Austinu / 2011-2014 /, Cornell University New York aj.   

Dílo PvE se vyznačuje mnohoznačností, kterou předkládají v podobě jednoduchého stavebního artefaktu, mnohdy s přítomností brutalistního výrazu. K tvorbě užívají omezených nástrojů – plán, průřez a axonometrie, a velice důležitým aspektem v jejich práci je čas. Fenomén, vytrácející se v dnešní čím dál uspěchanější době, která má přirozeně dopad i na sféru stavění. Pezo a Sofie si však zakládají na pravém opaku – promyšlenosti, pečlivosti a neuspěchání. Také to lze nahlížet, jako jeden ze základních kamenů jejich úspěšnosti.  

Charakteristikou tvorby Pezo von Ellrichshausen je možné nazvat jasný rukopis, postavený na jednoduché geometrii a nepodléhající jakýmkoliv módním designovým trendům či speciálním novodobým technologiím. Patrný důraz na proporce místností, dispoziční uspořádání, stejně jako kladení důrazu na nadčasovost, kde je počítáno rovněž s přirozenou stopou času. Přiznání jisté nedokonalosti, s detaily definovanými drsností a způsobem stavebních postupů. Právě zmiňovanou absenci designu považují za důležitý moment, neboť kvalitní architekturu nereprezentuje zjev, nýbrž by měla zprostředkovat co nejlepší zážitek z prostoru… Samotné kompozice řešení jejich domů nabízejí do určité míry srovnání s „Raumplanem“ Adolfa Loose, využívajícího vertikálních posunů. Nepravidelné rozmístění oken na fasádě, vycházející z vnitřního systému uspořádání, prozrazuje další z typických rysů jejich práce - využívání různých úrovní místností. Na své projekty nahlížejí jako na koncepční problémy pro specifický kontext – jinými slovy – udělat tu samou věc, ale nikdy tím samým způsobem. 

Kersten Geers k jejich dílu poznamenává, že: „ Na jejich dílo lze nahlížet jako na cvičení typologie. Vzhledem k jejich zaměření na typologii se architektura atelieru PvE jeví velmi jednoduchou či až zjednodušenou. Jednoduché věci jsou však přesto vždy vnitřně složité. Soustava jednoduchých opakování a modulací architektonického jazyka, systematicky vkládaného ve své nejhmatatelnější a nejtektoničtější inkarnaci: Budova – architektura (zde) znamená budování typologií“.  

Výstava připravena pro České Budějovice sestává ze dvou částí. Konečný formát a Nedokončený motiv.  Jedná se o díla stvrzující pomocnou metodu PvE – pro pochopení nejen uměleckých kvalit v architektonickém díle, ale rovněž architektonické atributy uměleckého díla. 

Konečný formát 002 a 003 (2014-2015) – dva soubory, kdy každý je sestaven ze série 243 maleb. Tyto série jsou výsledkem přesné studie proporcí a formálního charakteru. Díla jsou prezentována v lineární sekvenci, která simultánně eroduje a posiluje individualitu každé základní figury. Logický systém, jenž lze číst jako evidentní protimluv, neboť tatáž sestava mechanických pravidel zkresluje jednoduchou strukturu, lhostejnou k její konkrétní krajinné či portrétové orientaci. 

Nekonečný motiv (2015) - série kreseb na papíře a jeden zmenšený model / vytvořený ve spolupráci se studenty Fakulty architektury a umění Technické univerzity Liberec – v rámci workshopu, který proběhl v Budějovicích před zahájením výstavy /. Zde se jedná o otevřený výzkum kapacity architektonických záměrů, které mají být rozmělněny pomocí opakování jedné figury se širokým rozsahem rozměrů. Vnitřní konzistence výsledného komplikovaného systému se ve své poměrně náhodné povaze mimo kontexty, program či konstrukci stává zkoumáním samotného pojetí samočinně regulovaného plánu.  

Výstava se koná za podpory Ministerstva kultury ČR a Velvyslanectví Chilské republiky a ve spolupráci s Fakultou architektury a umění Technické univerzity Liberec 

Akce je financována v rámci projektu Budování institucionální
kapacity a mezinárodních partnerství pro základní výzkum v oblasti
architektury a urbanismu č. LE14012, který je realizován v rámci
Programu mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji EUPRO II
financovaného ze státního rozpočtu ČR."
Projekt byl podpořen z fondů MZV Chile v rámci kulturních programů DIRAC 2015

PEZO VON ELLRICHSHAUSEN  FINITE FORMAT / KONEČNÝ FORMÁT 

OPENING: 6PM WEDNESDAY, 21 OCT  EXHIBITION RUNS FROM 22 OCT. TO 19 NOV. 2015 

GALLERY OF CONTEMPORARY ART AND ARCHITECTURE  ČESKÉ BUDĚJOVICE HOUSE OF ART 

4PM WEDNESDAY, 21 OCT. – ARCHITECTS’ LECTURE   STUDENTSKÝ KOSTEL SV. RODINY - UL. KARLA IV.      (HOLY FAMILY STUDENT CHURCH - KAREL IV STREET)               

CURATOR: MICHAL ŠKODA  

It is a great honor to be able to present one of today’s most respected architectural studios, Chile’s Pezo von Ellrichshausen.  Over the past more than ten years, the studio’s architects have created a remarkably concise body of work, with a distinctive signature style, independent of the latest trends, and with a clear eye towards designing structures imbued with enduring value.  

The studio garnered widespread attention – not just from the professional community – with the 2005 Poli House, situated on the rocky shore of the Pacific Ocean 500 kilometers from Santiago de Chile. This remarkable building can be seen as representative of the studio’s work: a sense for material, form and light, a comfortable space created by the limited range of materials – primarily wood and exposed concrete. 

The architectural studio of Pezo von Ellrichshausen was founded in 2002 in Concepción, Chile by Mauricio Pezo (born 1973 in Angol, Chile) and Sofia von Ellrichshausen (born 1976 in Bariloche, Argentina). The studio gained international acclaim primarily thanks to a series of houses built not only in Chile, but also in Spain and Portugal among other places.  

Pezo and von Ellrichshausen see architecture as a combination of art and science, as another form of artistic expression. Their distinct relationship to the visual arts can be seen in their many land-art works and ephemeral pavilions such as the “120 Doors Pavilion” (2003, Concepción), their participation in the Venice Biennale of Architecture (Chilean National Pavilion, 2010), “No more, no less” (Gallery LIGA – Mexico, 2011), “Mine Pavilion” (Colorado, 2013), Crux Pavilion (Lisbon Triennial of Architecture, 2013), and the highly successful “Blue” at the Sensing Spaces exhibition (Royal Academy of Arts London, 2014). They are also engaged in curatorial activities and teach at various universities in Chile and as hosting professors at various foreign institutions, including the University of Texas in Austin (2011–2014) and Cornell University in Ithaca, New York.


PvE’s work is characterized by a multiplicity of meanings, which the architects present in the form of a simple structural artifact, often with brutalist elements. The studio’s works make use of a limited range of tools – floorplan, cross-section and axonometric projection. One highly important aspect of their work is time, a rare phenomenon in today’s ever more hectic world and one that has had a natural impact on the world of construction. Pezo and von Ellrichshausen, however, place great importance on the exact opposite: careful consideration, attention to detail, and a lack of haste. This, too, can be seen as one of the building blocks of their success.   The work of Pezo von Ellrichshausen can be described as possessing a clear signature style, one that is based on simple geometry and is not subject to any design trends or the latest special technologies. There is a clear emphasis on the rooms’ proportions and layout, as well as on a timeless design that takes into account the natural traces of time. The architects allow for a certain level of imperfection defined by a roughness of detail and clearly visible construction techniques. The aforementioned absence of design is considered an important factor, for good architecture is not about appearances but should ensure that we have the best possible experience from the space… The buildings’ actual spatial design may be compared to Adolf Loos’s “Raumplan”, which makes use of vertical offsets. The irregular placement of windows on the façade – a result of the interior arrangement – reveals another typical feature of their work: the use of varying levels for the rooms. The studio’s architects see their projects as conceptual problems for a particular context; in other words, they try to do the same things, but never in the same way. 

Kersten Geers has written of their work: “Ultimately their work is an exercise in typology.  Because of their focus on typology, Pezo von Ellrichshausen’s architecture appears as very simple, almost simplistic. Still, their simple things are always inherently complex. A set of simple iterations and modulations of architectural language that is systematically invested in its most tactile and tectonic incarnation: the building – architecture (here) is building typologies.”  

The exhibition in České Budějovice consists of two parts: “Finite Format” and “Unfinished Motif” – two works that confirm PvE’s approach and can help us to understand not only artistic qualities in architecture but also the architectural attributes of works of art. 

Finite Format 002 and 003 (2014–2015) are two sets consisting of a series of 243 paintings each. These series, the result of a careful study of proportions and formal characteristics, are presented in a linear sequence that simultaneously erodes and strengthens the individuality of each basic figure. It is a logical system that can be read as a contradiction in terms, for one and the same set of mechanical rules sketches out a simple structure that is indifferent to its specific orientation (landscape or portrait). 

Unfinished Motif (2015) is a series of drawings on paper and one scale-sized model (created in cooperation with students from Faculty of Art and Architecture at the Technical University of Liberec as part of a workshop held in České Budějovice prior to the exhibition’s opening). This project is an open exploration of the capacity of architectural designs, which are ground down by repeating one figure with a broad range of dimensions. In its relatively random nature outside of contexts, programs or structures, the internal consistency of the resulting complicated system becomes an exploration of the concept of the self-regulating plan itself.  

The exhibition is held with support from the Czech Ministry of Culture and the Embassy of the Republic of Chile, and in collaboration with the Faculty of Art and Architecture at the Technical University of Liberec.  

The event has been financed as part of the project “Building institutional capacity and international partnerships for basic research in the field of architecture and urbanism” (LE14012), realized as part of the EUPRO II Program for International Cooperation in Research and Development financed from the state budget of the Czech Republic.
The project has received support from the Chilean Ministry of Foreign Affairs as part of the DIRAC 2015 cultural programs. 
                 

Gallery of Contemporary Art and Architecture / České Budějovice House of Art nám. Přemysla Otakara II. 38, České Budějovice 370 01, CZ tel.: 420 386 360 539, e-mail: adoks(zavináč)centrum(tečka)cz, www.ducb.cz open daily except Monday 10am – 1pm / 1:30 – 6pm