Ptáci ve městě a jejich soužití s námi

Všichni ptáci jsou ze zákona o ochraně přírody a krajiny chráněni proti usmrcování, vyrušování (zvláště v období hnízdění), zakázáno je poškozovat jejich hnízda, sbírat vajíčka apod.

Holub domácí:

vyskytující se ve městě je jediným druhem ptáka (je to kříženec rozšířený z chovů holubů), který není považován za volně žijícího tvora, a nevztahuje se na ně ochrana ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Je to však živý tvor a jako takového ho nesmíme týrat.

Jako ochrana proti nechtěnému hnízdění a pobytu ptactva, je možné použít pouze neletální formy obrany, jako jsou siluety dravců, akustické plašiče apod. Ptáky násilím nepřesvědčíte, aby nežili ve městě, protože jejich přirozené prostředí bylo lidmi natolik pozměněno, že jim většinou nic jiného nezbývá. Kromě toho jim městské prostředí poskytuje dostatek potravy (např. jídlo v odpadkových koších, kosené trávníky apod.). Pouze některé druhy ptáků jsou zařazeny do lovné zvěře a ty je možno v určité době za určených podmínek střílet (např. kachna divoká, husa velká apod.).

Krkavcovití:

jsou největší čeledí řádu pěvců. Patří mezi všežravce a hnízdí na stromech, skalách nebo ve skalních dutinách. V Česku se vyskytujícími známými druhy jsou např. vrána obecná, havran polní, krkavec velký, kavka obecná, sojka obecná, straka obecná atd. Část druhů je společenská a hnízdí ve velkých koloniích, staví si velká hnízda ve větvích. Živí se drobným hmyzem a masem.
Ptáci z této skupiny patří mezi nejinteligentnější obratlovce vůbec. Například novokaledonská vrána dokáže vyrábět i primitivní nástroje, což se dříve dokládalo pouze u savců. Dokáží své akce plánovat několik kroků dopředu a to rovnou, bez nutnosti použití metody pokusů a omylů.

Svišťouňovití:

je řád ptáků, jehož jediným zástupcem na našem území je rorýs obecný. Ptáci z tohoto řádu jsou jedni z nejrychlejších a nejpohyblivějších ptáků na světě. Dokáží se pohybovat rychlostí až 170 km/hod.
Rorýs obecný je bezpochyby jeden z nejzajímavějších ptáků, který se u nás vyskytuje. Patří mezi nejlepší ptačí letce vůbec. Rorýs se kromě hnízdění téměř neustále pohybuje ve vzduchu. Zde spí, pije, loví a dokonce se i páří. Před spánkem vystoupá až do dvou kilometrů, aby pak mohl během spánku volně klesat. Při tom vypíná jednu polovinu mozku a tou druhou kontroluje let. Jeho nohy jsou zakrnělé, proto když se dostane na zem, většinou již sám nevzlétne a to se mu stává osudným. Živí se létající m hmyzem.
Přirozeně hnízdí ve štěrbinách skal a dutinách stromů. Z hnízda musí mít možnost vyskočit a pádem nabrat rychlost. Jinak by ani nevzlétl. V současné době k tomuto účelu využívá hlavně větracích otvorů a jiné štěrbiny na lidských stavbách, protože se významně snížil počet hnízdních možností v krajině. Velmi citelně dokáže ohrozit populaci rorýsů necitlivé zateplování budov.
Tento pták vynáší exkrementy z hnízda v zobáku, takže nešpiní fasádu domu a je možné, že s nimi již žijete, protože jsou tichými a nekonfliktními spolubydlícími.

Z dalších ptáků, kteří využívají s oblibou lidské stavby, jsou z řádu vlaštovkovití - vlaštovka obecná a jiřička obecná (oba druhy jsou zvláště chráněny), drobní pěvci jako jsou vrabci, sýkory, z dravců některé sovy, poštolka obecná atd.

Ptáci jsou nedílnou a nepostradatelnou součástí naší přírody a krajiny. Mají významný vliv na množství hmyzu, opylování rostlin, redukci škůdců apod. a jsou také zdrojem potravy pro dravce, kteří jsou výše na potravním řetězci (např. člověk).


Zdroje:
www.wikipedia.orgObsah se otevírá do nového okna 
www.rorysi.czObsah se otevírá do nového okna
www.cso.czObsah se otevírá do nového okna

krkavec velký
krkavec velký
rorýs obecný
rorýs obecný
rorýs v letu
rorýs v letu
jiřička krmení
jiřička krmení
vrána černá
vrána černá
havran polní
havran polní
Jiřička obecná
Jiřička obecná
Naposledy upravil: Kyrian Radek (KyrianR(zavináč)c-budejovice(tečka)cz)
Naposledy upraveno: 23.6.2014