Krmení ptactva v zimě

 

Jak pomoci zvířatům v zimě

(převzato z článku ZO ČSOP Vlašim)

Zima je pro všechny živé tvory nejtěžším obdobím v roce. Nízké teploty vyžadují větší produkci tepla zvířecím organismem, zasněžený terén znamená horší prostupnost a to vše spolu s dalšími problémy zimy vyvolává u zvířete zvýšenou potřebu energie, kterou musí získat z omezené potravní nabídky. Je proto víc než důležité živočichy v zimě přikrmovat.

Přikrmování ptáků

Značné množství našich ptáků se běžně živí živočišnou potravou. Pokud nemrzne, můžeme volit pro přikrmování potravu, která se podobá té jejich přirozené, např. hmyzožravé ptáky je možné přikrmovat hmyzem zakoupeným v rybářských nebo specializovaných prodejnách. Celou zimu však z finančních i praktických důvodů hmyzem krmit nelze (zmrzl by). Ptáci, kteří v našich podmínkách přečkávají zimu, dokážou v zimě přijímat alternativní potravu. Jsou to zejména:

*semena - především slunečnice, drcený oves, len, proso, semínka trav a bodláků přilákají vrabce, zvonky, stehlíky a sýkorky. Semena rostlin svou energetickou hodnotou nejvíce podobají přirozené potravě ptáků,

*rozdrcené ovesné vločky, krupice, hrubá mouka zapražená na tuku,

*rozdrcený jemně nastrouhaný tuk, zadina - odpad vznikající při úpravě obilí (možno získat od zemědělských podniků většinou zdarma (vhodné pro zrnožravé ptactvo), ovoce a bobule (jeřabiny, plody bezu černého, hlohu, rakytníku, břečťanu či svídy), tukové směsi, které získáme vyškvařením loje a následným smícháním s olejnatými semeny (např. slunečnice) nebo ovesnými vločkami, krupicí, hrubou sojovou moukou, ale i strouhankou (vyvarujte se strouhanky z tukového pečiva, které se rychle kazí a žlukne). Směs pak za tepla plníme do různých k zavěšení vhodných nádob, ze kterých je ptáci postupně zespodu uzobávají, vedle tukových směsí lze zavěšovat, převážně pro sýkory, kousky syrového loje či sádla. Nezávadné kuchyňské odpadky jsou také vhodným krmivem, protože v takové době ptactvo neodmítne skoro žádnou potravu,

*k rychlému nakrmení (např. na okenní římse, kam již ptáci chodí) jsou vhodné malé kousky libového masa,

*ptáci velmi uvítají nezamrzlou vodu (jako zdroj uhašení žízně, ale i pro koupání),

*v obchodech lze zakoupit přímo speciální míchané směsi pro krmení ptáků.

U předkládané potravy je však nutno dbát na stravitelnost (ne slupky od brambor nebo pomerančů) dále jsou nevhodné kořeněné, nadměrně solené zbytky nebo zbytky obsahující ocet nebo alkohol. Pozor na krmení suchými těstovinami, které v trávicím traktu bobtnají a mohou ucpat volata zrnožravých druhů, dále pozor na chleba, uzeniny, slané a kořeněné potraviny a kynuté výrobky, protože způsobují ptákům vážné zažívací potíže. Zásadně nedáváme ptákům krmiva zkažená, hnijící nebo napadená skladištními roztoči (ale naopak potraviny napadené hmyzím škůdcem jsou pro ptactvo atraktivní právě pro obsah hmyzu).

Potravu dáváme do krmítka v takovém množství a stavu, aby neplesnivěla a nehnila a z hygienických důvodů provádíme také pravidelnou kontrolu a úklid krmítka a jeho okolí.

druhy či skupiny ptáků

krmivo mrazuvzdorné a trvanlivé

K rychlému zkrmení

vrubozobí (kromě rybožravých druhů) a lysky

zrniny, zadina, boby

nezávadné starší pečivo, chléb, zbytky z kuchyně, vařené těstoviny

dravci navštěvující újedí

---------------

čerstvé maso, vnitřnosti, čerstvě uhynulí či zabití obratlovci

hrabaví (kromě tetřevovitých)

zrniny, zadina, suché bobule

řepa, jablka, brukvovitá zelenina

jeřáb, drop

zrniny, zejména kukuřice, žaludy, stěžejní význam pro dropa mají ozimé kultury (obilí, řepka)

---------------

chřástalovití

drobnější zrniny

drobné čerstvé masité odřezky, tvaroh

rackové

---------------

masité i tučné odřezky, rybí odřezky a vnitřnosti, pečivo, zbytky z kuchyně

datlovití ptáci

olejnatá semena, ořechy, lůj tukové směsi

---------------

skřivanovití pěvci, strnadi

zrní, zadina, ovesné vločky

drobty ze starého pečiva

sýkory, brhlík

olejnatá semena, ořechy, vločky, tukové směsi

syrový zvířecí tuk

šoupálci, králíci, střízlík

mák, vločky, krupice (i sojová) prosycená tukem

měkký žír, hmyz

drozdovití ptáci (kos)

vločky, šrot, strouhaný lůj, sušené bobule

řepa, jablka, tvaroh, drobné odřezky z masa, bobule

pěvuška modrá

vločky, proso, zadina, sušené bezinky

rozkrojená jablka, tvaroh

ťuhýk šedý

---------------

drobní mrtví obratlovci (myši) upevnění na keře na stanoviště ptáků

pěnkavovití pěvci (souhrnně)

slunečnice a další semena, zejména olejnatá (řepka, mák, konopí, aj. zadina, ovesné vločky, ořechy, strouhaný lůj)

rozkrojená jablka, drobty ze staršího pečiva, bobule

dlask, hýl obecný

též sušené ovoce, semena tykví a melounů, nažky lesních stromů (jasan, javor, habr)

rozkrojená jablka

stehlík, konopka, čížek, aj.

kytice sušených zralých bodláků, čekanky apod., byliny s olej. semeny, krájené ořechy

---------------

krkavcovití pěvci, synantropní ptáci (holubi, hrdličky, kosy, vrabci)

všechny druhy zrnin a tukových krmiv

nezávadné odpadky z kuchyně, odřezky masa, pečivo atd.

Kdy začít s krmením?

S krmením lze začít již začátkem listopadu. Krmivo je třeba rozdělovat pravidelně, zpočátku menší dávky. Za mrazů a při vyšší sněhové pokrývce je žádoucí dávky zvyšovat. Přikrmovat je možno až do konce března.

Přikrmování zvěře

Dnešní krajina v zimních měsících neposkytuje zvěři dostatek potravních možností a v tomto období zvěř často kvalitativně, ale mnohdy i kvantitativně hladoví. Má-li zvěř v našich klimatických podmínkách zdárně přežít zimní období, potřebuje si na podzim vytvořit dostatečné zásoby tuku. K tomu má ale omezené možnosti, a proto je nutné ji během podzimního a zimního období přikrmovat. Přitom je třeba zohlednit její nároky na kvalitu výživy a přizpůsobit jim výběr používaných krmiv.

O zvěř se starají především myslivci, takže rozhodnete-li se jim v tom pomoci, rozhodně se spojte s místním mysliveckým hospodářem a prokonzultujte váš záměr již v létě.

K přikrmování zvěře existuje celá řada možností, proto jmenujme jen některé. A to vždy za dodržování zásady, že krmivo musí být nezávadné (tedy neplesnivé apod.):

Seno, letnina - usušené větvičky nejrůznějších stromů a keřů (dubu, lípy, vrby, osiky, maliníku, kopřivy apod.) obsahují výživné látky a především odstraňují pocit hladu a zlepšují průchodnost natrávené potravy spárkaté zvěře.
Ohryzané větve - pro zajíce a králíky využijme např. větve ovocných stromů, které jsme odstraňovali při zimním průklestu.
Semena - žaludy, kaštany, bukvice obsahují nejdůležitější stavební a energetické látky pro život zvěře. Semena je dobré podávat před začátkem zimního přikrmovacího období či na jeho začátku.
Dužnatá krmiva - jablka, hrušky, mrkev, jeřabiny, brambory, krmná řepa a siláž jsou hlavně zdrojem vitamínů a tekutin.
Suché neplesnivé pečivo a chléb - je možné nabídnout, ale mělo by být pouze doplňkem.
Počátek krmení je vhodné datovat do podzimních měsíců.

Zdroje:
www.mos-cso.czObsah se otevírá do nového okna
www.cso.czObsah se otevírá do nového okna
Ing. Jan Dvořák, Ing. Jiří Kamler: Vybrané kapitoly z myslivosti (doplňkový učební text pro posluchače FLD MZLU), Brno 1998
Pavel Pecina: Krmení ptactva, SSPP 1989