Slepé rameno Malše z pohledu studentů - prezentace návrhů | Oficiální stránky statutárního města České Budějovice

Slepé rameno Malše z pohledu studentů - prezentace návrhů

 

Čtyři návrhy urbanistického řešení okolí slepého ramene řeky Malše budou prezentovány ve čtvrtek 28. ledna od 13.00 hodin v zasedací místnosti zastupitelstva. Autory návrhů jsou studenti Střední průmyslové školy stavební v Českých Budějovicích.

Prezentace uvedou náměstek primátora František Konečný a ředitel školy Vladimír Kostka. Panely s návrhy úprav budou poté vystaveny na chodbě radnice v prvním patře.

„Nápady středoškoláků jsou zajímavé, inspirující, jednoduché a účelné. Slepé rameno a jeho okolí patří k nejkrásnějším místům v našem městě ,“ zve všechny zájemce náměstek František Konečný. „Návrhy byly vypracovány jako maturitní práce studentů na základě podnětu odboru dopravy magistrátu města,“ doplňuje Vladimír Kostka.

Komentáře studentů k jejich návrhům:

Michal Fajtl

Ve svém projektu jsem se snažil vytvořit prostor pro relaxaci, kde by si mladí lidé mohli v horkých letních dnech sednout a zchladit se v řece. Cílem bylo vymyslet prostředí, jehož design je jednoduchý, ale zároveň elegantní. Chtěl jsem navrhnout velkou plochu pro sezení a zachovat přitom otevřený charakter okolí. Za řešení jsem proto zvolil schodišťové stupně připomínající hlediště amfiteátru, které nabízejí mnoho místa k sezení a zároveň vyrovnávají výškový rozdíl hladiny řeky a okolního terénu.

Andrea Matějková

Ideou mojí práce bylo vytvořit prostor odpočinku a setkávání. V rámci úprav slepého ramene jsem navrhla výškově sníženou plochu členěnou šestiúhelníky určenými pro sezení. Tvar sezení se inspiruje tvarem včelí plástve, který pro mne symbolizuje princip pospolitosti. Prostor je přístupný schody a rampami, které umožňují přístup všem lidem – mládeži, maminkám s dětmi, hendikepovaným i seniorům. Domnívám se, že prostor je navržen prostředky soudobé architektury, přesto však nepůsobí rušivě v kontextu s historickou architekturou.

Adam Pejchal

Ideou je ponechat řece její přirozenou rozmanitost, nepoutat ji do rovných nábřeží tak, aby její tok zapadl do tohoto krásného a romantického místa. Ti, kteří místem budou procházet, se mohou zastavit a posedět v příjemném prostředí zeleně. Je zde mnoho vysazených stromů  a zatravněných ploch s lavičkami včetně kruhového posezení s výtvarným dílem - srdcem jako symbolem lásky. Úprava nemá nijak převyšovat stávající zástavbu, má pouze podtrhnout kouzlo zátoky.

Tomáš Račák

Já si myslím, že každému úkolu z oblasti architektonické tvorby musí předcházet porozumění „geniu loci“ daného místa. Proto jsme s Adamem Pejchalem trávili dlouhý čas v oblasti slepého ramene, pozorovali jsme pohyb vozidel, cyklistů, chodců, hovořili s lidmi. Výsledky pozorování jsme setřídili do jakési soukromé ankety. Ve svém návrhu jsem vycházel z problémových míst v území, z názorů svých i názorů anonymních respondentů naší ankety.

Jako problémová místa jsem vyhodnotil komunikaci vedoucí podél ramene k parkovišti u plovárny, málo kultivovaný prostor zatravněného břehu (občas pokálený exkrementy), odpadky a „smetí“ zadržující se v konci ramene. Také mi přišlo vhodné pokusit se vytvořit v místě slepého ramene prostor pro činnost různých pouličních umělců, kteří pro svá představení dosud využívají plochu a trávníky Sokolského ostrova.

Návrhem „přístřešku“ poblíž současných venkovních sezení hotelů Klika a Budweis jsem se pokusil poskytnout náhodným umělcům prostor pro jejich činnost, která by mohla v létě zatraktivnit prostředí hostům těchto hotelů. Dopravní komunikaci podél ramene jsem opticky oddělil jakýmsi „polotunelem“ a jeho k rameni přivrácenou stranu jsem využil pro sezení amfiteátrového typu s výhledem na „přístřešek“ pro příležitostné umělecké produkce. Architektonické řešení „polotunelu“ a „přístřešku“ je inspirováno organickým architektonickým stylem, který podle mého názoru vhodně vytváří jakýsi přechod mezi historickým centrem města a moderní architekturou Sokolského ostrova.