Blackout aneb když se všechno ponoří do tmy

Na prknech Jihočeského divadla měla v lednu premiéru hra Blackout. Ještě jsem ji neviděl, ale rád bych. Přečetl jsem si, že groteskně a napínavě přibližuje, co by mohlo následovat, kdyby najednou, na větším území a na dlouho přestal jít proud. A třeba právě v zimě.

Jen si to alespoň na chvíli představte. Netopíme, nesvítíme, neteče voda, nefunguje televize ani rádio. Zkolabuje doprava. Lidé jsou uvězněni ve vlacích i výtazích. Hromadí se odpadky, vznikají hygienické problémy. Mimo provoz jsou zdravotnická zařízení i policejní stanice. Některé dveře s elektronickými zámky jsou odblokovány. A kdo chce, může volně vcházet i vycházet. Majetek uvnitř budov není chráněn, objevuje se rabování. V některých velkých administrativních budovách jsou spuštěny automatické protipožární rozstřikovače. Než poklesne tlak vody, bude objekt kompletně vytopen. S příchodem soumraku se ulice ponoří do černočerné tmy. Lidé se odváží vyjít z domova pouze ve dne. V noci jich většina zůstane doma a soustředí se na ochranu svého majetku, ale nakonec postupně opustí postižené území. Přijde pomoc. V příhraničí podají ruku Rakousko a Německo, na ostatním území pomohou vojenské jednotky Severoatlantické aliance. Situaci se však podaří zvládnout jen částečně.

Reálnou zkušenost má několik zemí. Největší blackouty známe z Indie, Indonesie a Brazílie, ale dlouhodobý výpadek dodávky elektřiny zažil novozélandský Auckland. Došlo k němu v roce 1998. Trval pět týdnů a byl způsoben opakovanými poruchami na kabelech vysokého napětí. Když obnova provozu trvala už několik dní, zesílil politický tlak na distribuční společnost. Enormní snahou o urychlení obnovy provozu ale nebyly dodrženy standardy zkoušek opravených částí, a tak došlo k následným opakovaným poruchám. Malým podnikům vznikaly ztráty, které nebyly schopny pokrýt. Hospodářská komora jim doporučila vyhlásit bankrot a začít znovu. Mnoho obchodních společností ztratilo důvěru v infrastrukturu města a přesídlily jinam. Město Auckland si nese ekonomické důsledky několikatýdenního blackoutu dodnes.

Jaké se nabízí řešení? Podle pana Ivana Beneše, odborníka na energetiku z pohledu bezpečnosti, může při vícenásobné poruše dojít k rozpadu provozu celé přenosové soustavy a blackout pak postihne deset milionů Čechů. Pokud ale budou distribuční sítě ve větších městech schopné pracovat v tzv. ostrovních provozech napájených z městských tepláren, sníží se dopad blackoutu na několik set tisíc obyvatel. A taková situace se už dá zvládnout.

Náklady na vytvoření ostrovních provozů by podle Ivana Beneše byly mnohem levnější, než kolik činí například výdaje na ochranu klimatu formou podpory obnovitelných zdrojů. Projevily by se v ceně elektřiny zvýšením o několik haléřů za jednu kilowatthodinu. A to za to stojí, co myslíte?
 
 

Ivo Moravec (HOPB), člen rady města České Budějovice