Dvaasedmdesát milionů musí doplácet město na výkon státní správy

„České Budějovice musejí doplácet na výkon veřejné správy z vlastního rozpočtu 72 miliónů korun, navíc v souvislosti s rozjezdem a správou problematického registru vozidel, musíme přihodit minimálně pár dalších desítek tisíc korun,“ upozorňuje na přístup státu k obcím s rozšířenou působností, které za něj vykonávají část jeho agendy, 1. náměstek pro ekonomiku a majetek Miroslav Joch (ČSSD).  

„Jsem dlouhodobě nespokojen s neutěšenou situací, která panuje ve vztahu státu k obcím s rozšířenou působností,“ poznamenává náměstek primátora Miroslav Joch (ČSSD) a pokračuje: „Tyto obce za stát vykonávají část veřejné správy a za tuto službu jim náleží příspěvek. Bylo by tedy logické, kdyby jeho výše z podstatné části kryla naše náklady, ovšem ve skutečnosti, jak vyplývá z našeho výpočtu, pokryl příspěvek od státu v roce 2011 pouhých 32,2% nákladů na výkon přenesené působnosti státní správy. Pro tento rok se pak vlivem rostoucích nákladů, například za energie, služby, a inflace propadne  na 20 – 25%.“

Statutární město České Budějovice tak musí ze svého rozpočtu určeného na výkon samostatné působnosti vyčleňovat každý rok několik desítek miliónů, aby uhradilo za stát výkon veřejné správy. „Za loňský rok je částka, kterou musíme dorovnávat z vlastního rozpočtu 72 milionů 438 tisíc korun. Město má situaci ztíženou i tím, že jeho správní obvod čítá 79 obcí a cca 155 tisíc obyvatel, z toho 95 tisíc v Českých Budějovicích, a patří tak k jednomu z největších v rámci celé České republiky,“ říká Miroslav Joch.

Při určení této částky bylo nutné vypočítat, jakou měrou svého úvazku se úředník magistrátu podílí na výkonu veřejné správy. Rozhodujícím parametrem pro výpočet příspěvku je totiž počet obyvatel správního obvodu, resp. počet pracovních úvazků, nikoliv náročnost či četnost jednotlivých úkonů.

Právě v takovémto nastavení výpočtu ale může být podle Miroslava Jocha také zakopaný pes. „Například podle zákona o správních poplatcích se za stavbu garáže účtuje 300 korun za stavební povolení a pro jadernou elektrárnu se zaplatí pouhopouhých 3000 korun,“ poukazuje na nesrovnalosti ve výpočtu Miroslav Joch. Problém ovšem souvisí i s nárůstem byrokratizace, která výkon veřejné správy prodražuje.

„Orgány státu namísto odbourávání byrokratizace ji spíše generují. A tím, jak neustále navyšují nové předpisy a nařízení, předepisují nám, jak máme postupovat, k jakým informačním systémům se máme připojovat, navyšují náročnost jednotlivých administrativních úkonů. To dokresluje i zavádění problémového registru vozidel. Ten pro magistrát znamená mnohonásobné navýšení časové náročnosti práce úředníků, aniž by za to obec dostala patřičnou kompenzaci,“ stěžuje si na důsledky nedostatečně připraveného spuštění nového informačního systému Miroslav Joch a doplňuje: „Největší část nákladů tvoří přesčasová práce či rušení jejich dovolených, jedná se ale také o zbytečné úkony, které nebyly kvůli nefunkčnímu systému akceptovány. Náklady, které nám vznikly v souvislosti se zaváděním registru vozidel, dosáhly minimálně deseti tisíců korun,“ vypočítává výši škod Miroslav Joch.

„Na druhou stranu ministerstvo těžko odškodní úředníky i občany za psychické obtíže a přemíru stresu, který jim nefunkčnost systému způsobila,“ povzdechl si Miroslav Joch. Určitou naději na zlepšení nevyvážené bilance mezi náklady, které za výkon veřejné správy platí obce s rozšířenou působností, a příspěvkem, jakým na její úhradu přispívá stát, byl nový zákon o rozpočtovém určení daní, tzv. RUD, daně jsou hlavním zdrojem obecních příjmů. Jeho tvůrci deklarovali, že pro rozdělování daňových příjmů bude uplatňován spravedlivější přepočet. „Podle kompromisního návrhu zákona o RUD si České Budějovice s 95 tisíci obyvateli a bezmála dvoumiliardovým rozpočtem polepší o více než sedm milionů korun. Už ale nezaznělo, že obratem město přijde opět o sedm milionů korun na financování škol a mateřských školek,“ uzavírá rozpaky nad sociální politikou Miroslav Joch.