Město na zakázkách ušetřilo miliony korun

Město vloni zrealizovalo  235 veřejných zakázek, jejichž předpokládaná hodnota dosahovala takřka jedné miliardy korun. “Jednoznačně pozitivní zprávou je, že se nám, především díky důslednému soutěžení, podařilo uspořit více než 275 miliónů korun, což je zhruba 26%,“ konstatuje předsedkyně finančního výboru zastupitelstva města Petra Šebestíková (TOP 09) s tím, že svůj podíl na této příznivé bilanci má i soutěžení  formu aukcí. Těch bylo loni deset a uspořilo se přes jeden milion korun.

Na druhou stranu, ale ne každá zakázka vysoutěžená za cenu výrazně nižší než předpokládá projekt, je přínosem. „Samozřejmě z praxe víme, že pro vítězství sahají firmy k různým praktikám. Nejčastěji jde o podhodnocení nabídek, což v konečném důsledku může vést ke zhoršení kvality zakázky. Přesto právě podmínka nejnižší ceny je nejčastěji používané kritérium pro výběr uchazeče. Jenomže hodnotit nabídky i podle jiných kritérií, označovaných jako „ekonomická výhodnost“, není při platné legislativě tak jednoduché a obce podobný postup velmi zvažují, například i proto, že se neúspěšné firmy relativně často obracejí na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. A ten za jediné kritérium, které je 100% objektivní, považuje jen cenu díla, pokud není ovšem kvalifikována jako „mimořádně nízká“. Realizace zakázky se tím značně zpožďuje a v případě dotačních akcí to může samotnou zakázku i ohrozit,“ vysvětluje Petra Šebestíková

A zároveň připouští, že  existují i případy, kdy se daří hodnotit zakázku podle jiných kritérií, než je nejnižší nabídková cena, třeba vybavení dětských hřišť. „Problém hledání optimálních kritérií, které by garantovaly transparentnost, není jen v České republice. Nalezení správných kritérií trápí snad všechny veřejné zadavatele, proto se tímto problémem vážně zabývá i evropská exekutiva. Snad se tedy legislativcům podaří dát do souladu veřejné zakázky s veřejným zájmem, u něhož nemusejí hrát vždy hlavní roli finance,“ dodává Petra Šebestíková.