Otáčivé hlediště v Českém Krumlově - rozhovor s primátorem Miroslavem Tetterem

Otazníky kolem točny přetrvávají

V současné době se s nástupem nového ministra kultury ČR silně rozvířily vášně kolem osudu otáčivého hlediště v Českém Krumlově. Jak se k tomuto problému staví město České Budějovice?

 Již téměř 50 let je v zámeckém parku českokrumlovského zámku umístěno otáčivé hlediště, které je ve vlastnictví města České Budějovice. Současná podoba „otáčka“, jak jsme si zvykli říkat tomuto unikátu, který nemá ve světě obdoby, je již v pořadí třetí. První varianta, ještě na takzvaný ruční pohon, byla dána do provozu v roce 1958 a ta poslední, 650ti tunová, s kapacitou 658 diváků, začala svůj zkušební provoz v roce 1993. Těchto několik údajů uvádím proto, abych připomenul tradici tohoto zařízení, které se těšilo a stále těší veliké oblibě našich i zahraničních diváků. Vždyť v krátké sezóně trvající od června do začátku září se jich na točně vystřídá více než 35 tisíc diváků. Současná točna byla postavena jako stavba dočasná, která získala kolaudační rozhodnutí v počátku na pět let, přesto, že po konstrukci měla životností minimálně 30 let. Po pěti letech provozu se podařilo dvakrát získat prodloužení. Poslední hovoří o tom, že po ukončení divadelní sezóny v roce 2006 město České Budějovice, jako vlastník točnu na vlastní náklady zbourá a počátkem roku 2007 uvede terén do původního stavu.

Proč se město k takovému závěru zavázalo?

Točna, v minulosti vlastnictví města, byla rozhodnutím zastupitelstva města v roce 1996 zapsána na list vlastnictví České republiky. Zastupitelé se domnívali, že točna městu nepatří, neboť byla vybudována za prostředky, které dal z velké části stát. Tak se dostala do vlastnictví státu a právo ji  provozovat mělo Národní divadlo v Praze. Pro Jihočeské divadlo, které před otáčkem od svého začátku hraje, to znamenalo platit nájem, který, včetně náhrady odpisů, představoval téměř 10 milionů. korun ročně. To bylo pro Jihočeské divadlo neúnosné. Bývalý ministr kultury Pavel Dostál proto navrhl řešení -  bezúplatný převod na město za podmínky odstranění točny v roce 2006. Podmínka odstranění točny vyplývá z rozhodnutí komise ICOMOS, která s ohledem na zápis města Český Krumlov do seznamu světového dědictví UNESCO  pokládá točnu na stávajícím místě za nevhodnou.

Znamená to tedy, že pokud má město dostát svým závazkům stvrzeným podpisem, musí točna ze zámecké zahrady pryč?

Pro město České Budějovice by samozřejmě bylo nejlepší, a také nejlevnější, zachovat točnu tam, kde je a udělat nezbytné rekonstrukční práce. Takové řešení se ale zdá být nemožné. Stanovisko Ministerstva kultury ČR a Národního památkového úřadu je zcela jednoznačné. Pokud se toto zásadně nezmění,  zbývají dvě možnosti. V příštím roce odstranit otáčko a tím ukončit téměř padesátiletou tradici v jižních Čechách. Nebo točnu odstranit a vybudovat novou (přestěhování je technicky nemožné) v jiném místě. Názor radních, ale i velké části zastupitelů, je pro druhou variantu.

Co tato varianta, připravovaná městem, tedy znamená?

Domnívám se, že když budovat novou točnu mimo zámeckou zahradu, tak na vhodném území a variantu dokonalejší, dávající větší možnosti využití. Genius loci současné točny není vázán na město Český Krumlov, ale právě na zámeckou zahradu. Pokud nemůže být točna tam, může být umístěna stejně dobře v Českých Budějovicích. Proto se město snaží o její vybudování v katastru města, na místě, které z pohledu odborníků bude nejvhodnější. A tímto místem je podle jejich vyjádření  Stromovka, která má přístupné technické napojení i krajinářskou hodnotu, kterou lze scénograficky využít.

Bude ale pro diváky točna ve Stromovce zajímavá?

Jestli jsme nuceni opustit již zažité místo s určitou atmosférou, musíme nabídnout divákům i něco navíc. Nová točna bude technicky dokonalejší, s větší kapacitou a s variabilním využitím jak hlediště, tak i scény, neboť navrhovaný model umožňuje i komorní ztvárnění. Oproti atmosféře zámecké zahrady umožňuje velkorysejší scénické aranžmá včetně prvků, které venkovní prostor jasně nabízí, jako jsou různé kočárové či jezdecké scény apod. Rovněž z provozního hlediska je pro Jihočeské divadlo umístění točny v Českých Budějovicích nezanedbatelné. Hodnotu zámecké zahrady chceme divákům vynahradit hodnotou jinou. Samozřejmě, že bude nutné, aby si diváci na změnu zvykli, na druhou stranu zde bude rozhodující dramaturgie a marketing. Vzhledem k tomu, že na spoluúčinkování s Jihočeským divadlem na nové točně slyší i pasovská či linecká scéna si myslím, že by to „zvykání“ nemuselo být až tak bolestivé.