Projev primátora k návštěvě prezidenta republiky

Primátor Juraj Thoma v pondělí 17. února přivítal na českobudějovické radnici prezidenta ČR Miloše Zemana v rámci jeho návštěvy Jihočeského kraje. Při této příležitosti přednesl následující projev:
  

Vážený pane prezidente republiky,

je pro mne ctí přivítat Vás v reprezentačních prostorách města České Budějovice. S drobnou nadsázkou se dá říci, že nebylo českého panovníka, který by České Budějovice alespoň jednou nenavštívil. Budějovice si tohoto velice považují a patřičně se tím pyšní. Stejně tak jako tím, že od 14. století nebyly dobyty žádným vojskem; tím, že u nás až do roku 1611 čeští králové razili mince; tím, že když bylo potřeba srdnatě a s využitím vojenské síly město bránilo a ubránilo svoje práva; tím, že první železnice na evropském kontinentě vedla z Českých Budějovic do Lince; tím, že je známo téměř po celém světě díky vynikajícímu pivu, objevu a výrobě tužky, vynikajícím vědeckým výsledkům majícími dopad do mnoha odvětví od biologických oborů po astronomii.

Přesto, že tato krátká vizitka by mohla být úvodem k exkurzu do dějin města, dovolím si využíti Vaší přítomnosti, vážený pane prezidente a pokusím se spojit minulá staletí se současností a s několika aktuálními tématy.

Jsme město mimořádně otevřené. Na začátku tohoto volebního období jsem si předsevzal, společně s mými kolegy v radě města, že nejlepší kontrolou - a jedinou správnou kontrolou - našich rozhodnutí je kontrola veřejnosti, kontrola voličů, o jejichž hlas jsme se ucházeli ve volbách. Během tohoto volebního období jsme bez ohledu na jakoukoliv zákonnou povinnost začali od ledna 2011 zveřejňovat všechny smlouvy, které uzavíráme. Tato informační otevřenost a veřejná kontrola katapultovala České Budějovice v rámci celorepublikového projektu „Otevřeno“ na šesté místo mezi všemi úřady veřejné správy a na první místo mezi krajskými městy. Druhým mimořádně významným rozhodnutím bylo přijetí pravidel pro poskytování finančních podpor z rozpočtu města formou grantové směrnice. Její srozumitelnost, přehlednost a závazná a předem zveřejňovaná kritéria rozhodování, z tohoto dokumentu učinili příklad nejlepší praxe a dnes je občanskými sdruženími a svazem města a obcí doporučována jako vzor pro ostatní česká města.

Zmiňuji tyto dva příklady proto, že jsou důkazem, že i lokální politika může v pozitivním smyslu ovlivňovat celospolečenské nálady a přinášet vzorová řešení. Má to jenom jednu jedinou podmínku – musí k tomu být vůle a odvaha rozhodnout. My jsme ji našli. Stejně tak jako jsme ji našli i při jiném klíčovém politickém rozhodnutí a tím je nulová tolerance hazardu. Třetí z příkladu dobré praxe pro město sice na jedné straně znamenal výpadek v příjmech, ale dlouhodobé společenské přínosy tohoto rozhodnutí městského zastupitelstva jsou nepředstavitelné. V hernách a automatech nekončí sociální dávky, nejsou zdrojem kriminality a tak dále. V tomto případě však pro mne bylo velikým zklamáním rozhodování ministerstva financí, které doslova torpédovalo snahy všech obcí o omezení hazardu. Mediálně známých případů je jistě přehršel, ale velice mne trápilo, že ministerstvo financí, coby ústřední orgán státní správy – ministry nevyjímaje – se v této věci postavili na stranu hazardu, proti obcím a až rozhodnutí ústavního soudu naplno dalo možnost obcím hazard regulovat, případně - jako u nás – úplně zakázat. Rád bych věřil, že nová řízení o odejmutí licencí, která nyní ministerstvo financí z našeho podnětu vede, budou zcela v souladu s naší vyhláškou a budou končenou pro hazard.

Stejnou odvahu a odhodlání nyní očekávám od českých zákonodárců a nově jmenované vlády. Jsou totiž i oblasti, se kterými si při sebevětším nasazení poradit nemůžeme. Mám na mysli – i v reflexi na události loňského léta u nás ve městě – byznys se sociálními dávkami. Je nejenom nemravný a zavrženíhodný, ale deformuje celý systém státní sociální podpory. Ten je demotivační a ve stále více frustrované společnosti vytváří nebezpečné napětí, které vede k projevům otevřené nevraživosti. První, kdo se musí s důsledky tohoto špatně nastaveného systému potýkat, jsou opět komunální politici, které mají voliči tak řečeno po ruce a od kterých chtějí řešení situace, byť mnozí i chápou, že není v přímé moci primátora či rady města systém sociálních podpor měnit. Využívám proto toho, že společně s Vámi, pane prezidente, je tu řada členů parlamentu a významně na ně apeluji – je nezbytné změnit systém sociálních podpor, stávající stav rok co rok zhoršuje atmosféru ve společnosti. K tlaku na vládu v této věci si dovoluji požádat i Vás, vážený pane prezidente, neboť formální i neformální vliv hlavy státu na formování postojů a názorů je nezanedbatelný a nakonec jsem přesvědčen, že tento problém trápí Vaše, stejně jako naše voliče.

Vážený pane prezidente, jsem nesmírně rád, že v několika nadcházejících minutách budou moci naši hosté s Vámi diskutovat různá témata. Přeji Vám ještě jednou příjemný pobyt v Českých Budějovicích.