Část třináctá

Městský rychtář (rychtář dědičný – iudex hereditarius) byl zpočátku ve městě mužem číslo 1. Vystupoval jako představený celé obce. Tento stav však netrval ani celých 100 let. V průběhu 14. století byl rychtář zatlačován stále více do pozadí a jeho pravomoc byla stále více omezována. Tento jev nebyl specifický jen pro České Budějovice. Uplatňoval se i v ostatních královských městech a byl projevem rostoucí moci a sebevědomí měšťanů.

V našem městě zastávali po většinu času úřad městského rychtáře Klaricovi potomci, ne však nepřetržitě. Už v první polovině 14. století se objevují rychtáři z jiných rodin. V polovině 15. století postoupili bratři Řehoř a Prokop Klaricovi rychtu městu a vstoupili do služeb Rožmberků. Řehoř se vypracoval až na hejtmana na Třeboni (r. 1458).

CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží. České Budějovice: Actys, 1992.

Foto zdroj: http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/mestska-sprava