V roce 2019 byla na úrovni Evropské unie přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále také „Směrnice). Od 1.8.2023 je účinný zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, který implementuje Směrnici do právního řádu ČR. Podle těchto právních předpisů je účinná komplexní ochrana whistleblowerů (oznamovatelů), tedy osob, které oznámí protiprávní jednání v souvislosti s prací či jinou obdobnou činností ve smyslu Zákona, podstatným prvkem boje proti korupci a součástí fungujícího právního státu.
V otázce ochrany osobních údajů, jakož i v otázce ochrany oznamovatele a dalších osob specifikovaných v § 4 Zákona se postupuje dle platných právních předpisů a vnitřních předpisů. V případě využití oznamování porušení má oznamovatel právo na zachování důvěrnosti a další ochranu.
Oznámení musí být určité a srozumitelné. Z oznámení musí být zřejmé, proti které osobě směřuje a jakého jednání se týká (např. uvedení důkazů či příloh na podporu tvrzení) tak, aby bylo možné je řádně prošetřit. V závislosti na obsahu oznámení Příslušná osoba podnikne odpovídající kroky a o výsledcích jednotlivých oznámení informuje oznamovatele, pokud to bude možné. Zpětná vazba o výsledcích oznámení je poskytována oznamovateli ve lhůtě přiměřené pro vyhodnocení jeho obsahu a přijetí příslušných kroků, nejpozději ve lhůtě určené zákonem č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů.
Oznámení lze učinit i anonymně. Za anonymní je považováno takové oznámení, ve kterém oznamovatel neuvede své jméno, příjmení nebo jiné údaje, dle nichž by jej bylo možné identifikovat. Rovněž v případě anonymního oznámení je účelné sdělit telefon či email, jehož prostřednictvím se lze při zachování anonymity s oznamovatelem spojit. Nemožnost kontaktu s oznamovatelem může negativně ovlivnit prošetření oznámení.