Partnerská města

Statutární město České Budějovic udržuje partnerství s pěti zahraničními městy: rakouským Lincem, francouzským Lorientem, slovenskou Nitrou a německým Pasovem a Suhlem. Kontakty jsou udržovány nejen na oficiální úrovni, ale i prostřednictvím nejrůznějších spolků a organizací. Konkrétní doporučení v případě zájmu o spolupráci v rámci partnerství měst poskytne oddělení komunikace a marketingu kanceláře primátora (Mgr. Burianová Alice, tel.: 386 802 932, e-mail: burianovaa@c-budejovice.cz).

 Linz

Části dnešní městské oblasti Lince byly průběžně osídlovány již od 4. století před Kristem. V 1. století po Kristu bylo město pevností na severním hraničním valu římského impéria pod názvem „Lentia“. Od roku 1490 má město status hlavního města Horních Rakous. Dnes zde žije 208 000 obyvatel (leden 2021) a je tak třetím největším městem Rakouska po Vídni a Štýrském Hradci. Více než 68% z 96 m2 rozlohy městské oblasti jsou zelené plochy, lesy nebo vodstvo. Linz je univerzitním městem s cca 16 000 studujícími. Kromě Univerzity Johannese Keplera zde působí Univerzita uměleckého a průmyslového designu, Katolická teologická univerzita jakož i Univerzita hudby, činohry a tance Antona Brucknera. Dále jsou nabízeny i odborné vysokoškolské cykly v sociální oblasti. Linz je jedním z nejvýznamnějších ekonomických středisek v Rakousku. Více než 6300 podniků poskytuje 190.000 pracovních míst. Většina podniků jsou provozy malého a středního sektoru. Na mezinárodní úrovni se Linz proslavil nejen „lineckým dortem“, ale také svou moderní kulturní nabídkou. Každoročně se zde koná festival Prix Ars Electronia, světoznámá soutěž elektronického umění. U milovníků klasické hudby je velmi ceněný Brucknerův festival včetně obou „Zvukových oblaků“ v lineckém Dunajském parku. Dvěma dalšími kulturními zařízeními jsou museum Ars Electronica Center a umělecké museum „Lentos“, otevřené v roce 2003. Linz zvládl v minulých dvou desetiletích změnu z čistě průmyslového města v atraktivní kulturní a společenské středisko. To je vidět nejen na spokojenosti obyvatel Linze, ale také na stále rostoucím cizineckém ruchu. V roce 2009 byl Linec Evropským hlavním městem kultury.

 Lorient

Lorient je město se všemi výsadami krajské metropole, avšak zároveň město nedotčené jejími stinnými stránkami. Toto mladé město neponechá netečným nikoho, kdo se pro něj rozhodl. Po pracné obrodě v poválečném období se městu podařilo využít všech svých trumfů a stát se tak určitým modelem jak pro kvalitu života v něm, tak i pro funkčnost velkoměsta jako takového. Město s pěti přístavy a 57 000 obyvateli (2017) tak v sobě snoubí odpovědnost krajské metropole ve jménu požitků, které skrývá aglomerace s lidským rozměrem. Lorient nezná šeď vlastní velkým městům, má pouze jejich plnohodnotné funkce: funkce veřejné, obchodní, průmyslové a kulturní; ty, které z města činí stopu naší civilizace. Z malých měst si uchoval charakter svátku a dostupnosti, které jde tak dobře ruku v ruce s místním mořským frontonem. Z velkých metropolí si udržuje důležitou síť kontaktů, kompletní vzdělávací systém průmyslovou infrastrukturu a systém dopravy. Lorient si umí získat všechny příchozí zvláštním smyslem pro otevřenost. Keltský festival, který se zde každoročně koná po dobu deseti dnů, je důkazem jedinečné schopnosti, jak se umět připravit a přivítat. Staveniště námořní armády Ludvíka Velkého se proměnilo v moderní průmyslovou metropoli, kde blízkost moře zpříjemňuje život.

 Nitra

Nitra, město s rozlohou 108 km čtverečních a 78 000 obyvateli, ležící na severním pomezí Podunajské roviny pod majestátním Zoborem, je partnerským městem Českých Budějovic od roku 1994. Krajina kolem řeky, nesoucí stejné jméno keltského původu, uchvátí spolu s městem svojí malebností. Všude okolo jsou patrné stopy historie. Nitra bývá často pro svoji starobylost a symbolický význam nazývána „matkou slovenských měst“. Už od pradávných dob tady byly opevněné sídelní útvary. O Nitře, dříve psáno Neitra, existují první písemné vzpomínky už před rokem 830, kdy byla sídlem slovanského knížete Pribiny. V 9. století tvořila jedno z center Velké Moravy, největšího státního útvaru před vznikem pozdějšího českého státu. Nitranský hrad je symbolem téměř 1200leté úlohy Nitry v dějinách Slovenska. Její dávná minulost je spojená právě s misí sv. Cyrila a Metoděje, město požívalo výsad významných městských privilegií. Jeho rozkvět se několikrát změnil ve stagnaci kvůli katastrofálním vojenským vpádům ve 13. a 17. století, následkem čehož už v roce 1288 ztratila Nitra statut svobodného královského města. Avšak kontinuální význam jako sídlo župy a významné církevní centrum si udržela, čímž si opětovně zajistila rozvoj. Dnešní Nitra je moderním městem, v němž se snoubí starobylé s novým tak citlivě a jemně, jakoby tvář města tvořila jedna jediná výšivka několika na sebe navazujících generací vyšívaček. Duch starobylé Nitry dýchá z početných zachovaných, anebo nově objevených památek. Za všechny vzpomeňme alespoň některé: dominantou města při pohledu ze všech světových stran zůstává hrad a biskupská katedrála. K uměleckým a architektonickým prioritám v Horním městě patří například Mariánský sloup, Velký a Malý seminář a františkánský klášter, v Dolním městě župní dům radnice a bývalá synagoga a hlavně slavný komplex kostela a kláštera piaristů. V kotlině Zoboru se nacházejí zříceniny klášterního kostela kamaldulských mnichů, kteří byli v 17. a 18. století nástupci slavných zoborských benediktýnů. Nad severní části dnešní velké Nitry bdí na vysokém ostrohu známý raně středověký kostelík v Dražovciach. Náměstí v Horním městě vévodí socha samotného nitranského knížete Pribiny a v centru hlavního náměstí Nitry, Svatoplukova, je dominantou zase obrovská moderní budova Divadla A. Bagara.

 Passau

Město Pasov, aktuálně s 52 000 obyvateli, žije svojí více než dva tisíce let starou bohatou historií a svojí živou současností. Město tří řek nabízí mnoho zážitků pro každého. Pasov charakterizuje výhodná geopolitická poloha v trojúhelníku tří zemí mezi Bavorskem, Rakouskem a Čechami, krásný ráz města s památným historickým jádrem a atmosférou jihoevropských měst, kvalitní a mimořádně pestrá kulturní scéna, moderní hospodářské centrum otevřené novým investicím, mezinárodně uznávaná univerzita a v neposlední řadě lidská otevřenost. Pasov patří do správy Dolního Bavorska a je městem, které se nachází v této oblasti nejvíce jihovýchodně. Rozkládá se na jižních svazích Bavorského lesa a na třech řekách - na Dunaji, Innu a Ilzu - a tak nabízí jedinečnou neobyčejně krásnou územní polohu. Území města zaujímá celkem 69,72 čtverečních kilometrů v nadmořské výšce 300 metrů nad mořem. Šedesátikilometrová hranice města tvoří z jedné pětiny hranici s Rakouskem. Pasov je vzdálen cca 50 kilometrů od hranic s Česko republikou. Město se v posledních třech desetiletích vyvinulo ve správní, hospodářské a kulturní centrum východní části Dolního Bavorska a je od roku 1993 hlavním centrem tohoto regionu. Významným krokem na této cestě bylo úspěšné založení univerzity v Pasově v roce 1978. Univerzita - v současnosti s více než 7500 studenty - utváří kulturní a hospodářský ráz města. Pasov má za sebou více než 2000-letou minulost. Také to je důvodem důležitosti turismu ve městě Pasově. Pasov ročně navštíví přes 1,4 milionu turistů, přijíždějících na jeden den, a přenocování využije přes 393.000 turistů ročně, což má velký význam z hlediska turismu a atraktivity města Pasova. Každé 25. pracovní místo (= 4% všech pracovních míst) závisí přímo či nepřímo na turismu.

 Suhl

Okresní město Suhl, aktuálně s 37 000 obyvateli, leží v údolí řek Steina, Lauter a Hasel u jihozápadního úbočí Durynského lesa v bezprostřední blízkosti Rennsteigu, zřejmě nejhezčí turistické stezky v Německu. Zatímco centrální náměstí leží ve výšce 430 metrů, hory, obklopující centrum, stoupají strmě do výše. Dominanta města, suhlský zbrojíř na centrálním náměstí, je svědek mnohasetleté tradice výroby loveckých a sportovních zbraní. Oblíbeny motiv pro fotografování představuje hotel Ensemble Merkur, Kongresové centrum Suhl a Panský rybník přímo v centru města. Rozmanité fasády z různých staletí charakterizují tradiční suhlskou nákupní ulici – Steinweg. Suhl se může pochlubit bohatou historií. Podle suhlského badatele Ernsta Fischera dokládají nálezy v půdě pobyt lidí již kolem roku 2000 před Kristem. Asi v roce 500 před Kristem se příchodem keltských kmenů usadili lidé v prostoru města Suhl natrvalo. Provozovali zejména dobývání a zpracování rud. Hornictví rud a zpracování železa patří kromě těžby soli k nejstarším hospodářským odvětvím Suhlu. Město samotné bylo v listinách poprvé zmíněno v roce 1318. Roku 1527 získalo městská práva. Suhl je hospodářským a správně-technickým centrem regionu Jižní Durynsko.