ZÁKLADNÍ INFORMACE O KRIZOVÉM ŘÍZENÍ

Vymezení pojmů

Krizové řízení - Souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury.

Krizové plánování – Soubor postupů a opatření, které se využívají při přípravě a řešení krizových situací. Výsledkem jsou krizové plány.

Mimořádná událost - Škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Krizová situace - Mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.

Integrovaný záchranný systém - koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací.

Záchranné práce - činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin.

Likvidační práce - činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí.

Krizová situace, mimořádná událost

Každého z nás v běžném životě může zasáhnout neočekávaná nežádoucí situace (mimořádná událost, krizová situace). Pro představu jsou tyto situace rozděleny podle charakteru:

I. Přírodní mimořádné události

1. Způsobené neživou přírodou (sněhové kalamity, přirozené povodně, extrémní sucha atd.).
2. Způsobené živou přírodou (rozsáhlá nákaza rostlin, rozsáhlá nákaza zvířat, epidemie atd.).
3. Způsobené kosmickými vlivy (narušení ozónové vrstvy atd.).

II. Antropogenní mimořádné události (způsobené činností člověka)

1. Technogenní (požáry, havárie, narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu atd.).
2. Společenské a sociální (migrační vlna, teroristické útoky atd.).
3. Ekonomické (hospodářská krize atd.).

III. Mimořádné události způsobené smíšenými příčinami

Orgány krizového řízení

1. Vláda.
2. Ministerstva a jiné ústřední správní úřady.
3. Česká národní banka.
4. Orgány kraje (hejtman, krajský úřad, Hasičský záchranný sbor kraje, Policie ČR).
5. Orgány obce s rozšířenou působností (starosta, obecní úřad).
6. Orgány obce (starosta, obecní úřad).

Ostatní orgány s územní působností

I. Bezpečnostní rady

Bezpečnostní rady jsou poradními orgány pro přípravu na krizové situace. Na jednání bezpečnostní rady se projednává a posuzuje stav zabezpečení a stav připravenosti na krizové situace.

1. Bezpečnostní rada státu - tvoří předseda vlády a další členové vlády.
2. Bezpečnostní rada kraje – předsedou je hejtman, který jmenuje další členy.
3. Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností – předsedou je starosta obce s rozšířenou působností, který jmenuje členy.

II. Krizové štáby

Krizové štáby jsou pracovním orgánem pro řešení krizových situací.

1. Ústřední krizový štáb – předsedou je ministr vnitra nebo ministr obrany (dle situace).
2. Krizový štáb kraje - předsedou je hejtman, který jmenuje další členy.
3. Krizový štáb obce s rozšířenou působností - předsedou je starosta obce s rozšířenou působností, který jmenuje členy.
4. Krizový štáb obce (nemusí být zřízen).

Krizové stavy