Ptáci a netopýři ve městě

Ptáci ve městě 

Všichni ptáci jsou ze zákona o ochraně přírody a krajiny chráněni proti usmrcování, vyrušování (zvláště v období hnízdění), zakázáno je poškozovat jejich hnízda, sbírat vajíčka apod. Ptáci jsou nedílnou a nepostradatelnou součástí naší přírody a krajiny. Mají významný vliv na množství hmyzu, opylování rostlin, redukci škůdců apod. a jsou také zdrojem potravy pro dravce, kteří jsou výše na potravním řetězci (např. člověk).

Holub domácí:

vyskytující se ve městě je jediným druhem ptáka (je to kříženec rozšířený z chovů holubů), který není považován za volně žijícího tvora, a nevztahuje se na ně ochrana ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Je to však živý tvor a jako takového ho nesmíme týrat.

Jako ochrana proti nechtěnému hnízdění a pobytu ptactva, je možné použít pouze neletální formy obrany, jako jsou siluety dravců, akustické plašiče apod. Ptáky násilím nepřesvědčíte, aby nežili ve městě, protože jejich přirozené prostředí bylo lidmi natolik pozměněno, že jim většinou nic jiného nezbývá. Kromě toho jim městské prostředí poskytuje dostatek potravy (např. jídlo v odpadkových koších, kosené trávníky apod.). Pouze některé druhy ptáků jsou zařazeny do lovné zvěře a ty je možno v určité době za určených podmínek střílet (např. kachna divoká, husa velká apod.).

Krkavcovití:

jsou největší čeledí řádu pěvců. Patří mezi všežravce a hnízdí na stromech, skalách nebo ve skalních dutinách. V Česku se vyskytujícími známými druhy jsou např. vrána obecná, havran polní, krkavec velký, kavka obecná, sojka obecná, straka obecná atd. Část druhů je společenská a hnízdí ve velkých koloniích, staví si velká hnízda ve větvích. Živí se drobným hmyzem a masem.
Ptáci z této skupiny patří mezi nejinteligentnější obratlovce vůbec. Například novokaledonská vrána dokáže vyrábět i primitivní nástroje, což se dříve dokládalo pouze u savců. Dokáží své akce plánovat několik kroků dopředu a to rovnou, bez nutnosti použití metody pokusů a omylů.

O životě sokola stěhovavého či havrana polního na území města se můžete dozvědět více i zde Příroda online  

 

Svišťouňovití

je řád ptáků, jehož jediným zástupcem na našem území je rorýs obecný. Ptáci z tohoto řádu jsou jedni z nejrychlejších a nejpohyblivějších ptáků na světě. Dokáží se pohybovat rychlostí až 170 km/hod.
Rorýs obecný je bezpochyby jeden z nejzajímavějších ptáků, který se u nás vyskytuje. Patří mezi nejlepší ptačí letce vůbec. Rorýs se kromě hnízdění téměř neustále pohybuje ve vzduchu. Zde spí, pije, loví a dokonce se i páří. Před spánkem vystoupá až do dvou kilometrů, aby pak mohl během spánku volně klesat. Při tom vypíná jednu polovinu mozku a tou druhou kontroluje let. Jeho nohy jsou zakrnělé, proto když se dostane na zem, většinou již sám nevzlétne a to se mu stává osudným. Živí se létající m hmyzem.
Přirozeně hnízdí ve štěrbinách skal a dutinách stromů. Z hnízda musí mít možnost vyskočit a pádem nabrat rychlost. Jinak by ani nevzlétl. V současné době k tomuto účelu využívá hlavně větracích otvorů a jiné štěrbiny na lidských stavbách, protože se významně snížil počet hnízdních možností v krajině. Velmi citelně dokáže ohrozit populaci rorýsů necitlivé zateplování budov. Tento pták vynáší exkrementy z hnízda v zobáku, takže nešpiní fasádu domu a je možné, že s nimi již žijete, protože jsou tichými a nekonfliktními spolubydlícími.

Z dalších ptáků, kteří využívají s oblibou lidské stavby, jsou z řádu vlaštovkovití - vlaštovka obecná a jiřička obecná - viz foto vpravo (oba druhy jsou zvláště chráněny), drobní pěvci jako jsou vrabci, sýkory, z dravců některé sovy, poštolka obecná atd.

Netopýři a jejich soužití s námi

Všechny druhy netopýrů jsou zvláště chráněni dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Manipulovat s nimi může pouze oprávněná osoba. Chráněny jsou i jejich úkryty. Při jakémkoliv kontaktu s nimi, nás prosím kontaktujte a my se pokusíme situaci rychle vyřešit. 

U netopýrů není zjištěn přenos chorob na člověka. Nesají krev a nezpůsobují zranění. Nebojte se jich.

Jsou jedinými savci, kteří dokáží aktivně létat a někteří jsou i velmi zdatnými letci a podstupují pravidelné migrace. Létají pomocí blány, která je natažena mezi tělem, paží, předloktím a prodlouženými záprstními kůstkami. V prostoru se orientují ultrazvukem a k zachycení kořisti používají echolokaci.

Životní cyklus

1. Jarní přelety (březen-duben) – Po probuzení ze zimní hybernace netopýři navštěvují úkryty, kde se setkávají s jedinci téže populace. Stejné úkryty navštěvují po mnoho let až desetiletí.
2. Letní kolonie (duben-srpen)- tzv. mateřské kolonie. Matky netopýrů se shromažďují ve vhodných úkrytech. Mláďata se rodí v červnu až červenci a po 4-5 týdnů jsou mláďata kojeny mateřským mlékem.
3. Podzimní přelety (srpen-říjen) – tato fáze nastává hned po odstavení mláďat a rozpadu letních kolonií. V tuto dobu dochází k páření a spermie zůstávají v těle samičky neaktivní až do jara. Netopýři intenzivně loví a připravují se na zimní spánek.
4. Zimní spánek (listopad-březen) – Netopýři zimují především v podzemních prostorech (jeskyně, štoly, sklepy, stromové dutiny, skalní štěrbiny, štěrbiny v panelových domech či mostních konstrukcích, půdy apod.) Zimní spánek není nepřetržitý a netopýři se občas přemístí na vhodnější místo.

Úkryty

1. Jeskyně – představují původní a doposud nejvýznamnější typ úkrytu, zejména z důvodu stálého mikroklimatu. Využívané jsou téměř výhradně pro zimování.
2. Štoly, šachty a další podzemní důlní díla – jedná se v podstatě o člověkem vytvořenou obdobu jeskyní. Netopýři se zde vyskytují hlavně v období zimování.
3. Sklepy – Výskyt menších počtů zimujících netopýrů z důvodů méně stálého mikroklimatu.
4. Vojenské bunkry a pevnosti – využívány k zimování většími počty netopýrů, pokud jsou vícepatrové.
5. Skalní štěrbiny – úkryty využívané štěrbinovými netopýry během celého roku a to i v početných koloniích.
6. Stromové dutiny – úkryty využívané v průběhu celého roku v různých počtech.
7. Půdy budov – velké kolonie hlavně jarních a letních kolonií jako úkryty mateřských kolonií.
8. Štěrbinové úkryty v budovách
- V menších domech jsou to úkryty za obložením, prostory pod střešní krytinou, ve hřebenech střech, prasklá omítka, atd.
- V panelových domech – štěrbiny ve spárách panelů, ventilační průduchy střechy, pod oplechováním střechy, štěrbiny kolem balkonů, klimatizace.
9. Mosty – u nás ojedinělé, v některých zemích Evropy jsou mostní konstrukce významným úkrytem stovek netopýrů.

Druhy osidlující budovy

Jeskyní druhy – vrápenec malý, netopýr velký, netopýr brvitý.
Štěrbinové druhy – netopýr řasnatý, netopýr vousatý, netopýr večerní, netopýr severní, netopýr hvízdavý, netopýr pestrý, netopýr černý, netopýr dlouhouchý.
Druhy stromových dutin – netopýr vodní, netopýr rezavý, netopýr ušatý.

Zdroje:
www.wikipedia.orgwww.pixabay.com, www.cso.czwww.ceson.org; www.rorysi.cz

Stránka byla upravena uživatelem Renáta Kollarczyková, 13. 5. 2022.